Nová francouzská technologie je testována a schválená Státním zdravotním ústavem. Podle Baránka byl právě povolovací proces velmi složitý a trval zhruba rok. Náměstek uvedl, že obdobnou dekontaminační jednotku využívá zdravotnické zařízení jako první v republice, nyní se chystá její zprovoznění i v dalších krajské nemocnici ve Frýdku-Místku. „Každá nemocnice produkuje poměrně velké množství nebezpečného odpadu, který se likviduje spalováním ve spalovně nebezpečného odpadu, když ale projde tímto procesem, tak se už nemusí spalovat jako nebezpečný a nemusí se s ním zacházet jako s nebezpečným odpadem. Může se využít dále například pro energetické účely jako palivo,“ vysvětlil Baránek. Dodal, že nebezpečný odpad navíc musí být z nemocnice do určitého času odvezen a následně spálen. „V pondělí, středu a pátek se tak od nás veškerý tento odpad odváží do spalovny. Tím, že proběhne tento proces, tak už to nebude muset být třikrát týdně, ale zatím nám to vychází na zhruba jednou za tři týdny,“ doplnil Baránek.
Dekontaminační jednotka pracuje v kombinaci mikrovlnného záření a mechanické úpravy odpadu v jednom uzavřeném zařízení, do kterého se vkládá vytříděný odpad, který se nejprve zpracovává rotačními noži, které dosahují až 1500 otáček za minutu. Rozmělnění trvá zhruba pět až sedm minut. Díky vysokofrekvenčnímu mikrovlnnému generátoru je odpad následně vystaven teplotě až 110 stupňů Celsia, a to přibližně po dobu 20 minut. Celý cyklus tak zabere necelou půl hodinu. Proces je počítačově monitorován. Nemocnice předpokládá, že by při této likvidaci odpadu mohla snížit náklady dosavadní náklady o 1,5 až dva miliony korun ročně, tedy přibližně o 70 procent. Nemocnice ročně vyprodukuje téměř 200 tun nebezpečného odpadu.
Náklady na pořízení a zprovoznění dekontaminační jednotky přesáhly 8,2 milionu korun. Havířovská nemocnice na zařízení získala pět milionů korun z Evropského fondu regionálního rozvoje, další 3,2 milionu korun poskytl nemocnici Moravskoslezský kraj, který je jejím zřizovatelem. „Nemocnice denně produkuje obrovské množství nebezpečného odpadu, díky této technologii se jeho objem zmenší na pětinu. Zpracuje ochranné pomůcky, obvazy, dokonce si umí poradit i s jehlami nebo krevními konzervami. Tento dekontaminovaný odpad by se navíc mohl dál využívat, například jako palivo pro cementárny nebo podobné provozy,“ uvedl náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka (ODS). Obdobná zařízení již fungují i v některých dalších evropských zdravotnických zařízeních.
