Německá vláda souhlasí s prodloužením kurzarbeitu až na dva roky

Autor: redakce | Zpravodaj | 16. 9. 2020

Berlín 16. září (zpravodaj ČTK) – Německá vláda pod vedením kancléřky Angely Merkelové dnes podpořila návrh zákona, který počítá s prodloužením kurzarbeitu ze současných 12 měsíců až na dva roky, nejdéle však do 31. prosince 2021. Konečné slovo bude mít Spolkový sněm, kde má ale vláda většinu. Kurzarbeit je režim ochrany pracovních míst, kdy stát přispívá na mzdy zaměstnanců s nuceně zkrácenou pracovní dobou. Německo toto opatření, které rozpočet přijde v přepočtu na stovky miliard korun, považuje za klíčové k překonání nynější hospodářské krize vyvolané pandemií nemoci covid-19.

„Kurzarbeit je velmi drahý, ale masová nezaměstnanost by byla ještě dražší,“ uvedla na twitteru sociálnědemokratická frakce ve Spolkovém sněmu. „Právě proto jsme se v kabinetu vydali cestou prodloužení kurzarbeitové pomoci z 12 na 24 měsíců,“ dodala.

Už v srpnu se na prodloužení pomoci dohodlo vedení vládních stran, tedy konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové a sociálních demokratů SPD. Dnes vláda podpořila návrh zákona o zajištění pracovních míst, který s prodloužením režimu kurzarbeitu počítá. Prodloužení podpory, které je omezeno do konce příštího roku, se tak bude vztahovat výhradně na ty, kteří pomoc už dostávají nebo v letošním roce dostávat začnou.

„Kurzarbeit je tím nejstabilnějším mostem přes hlubokou hospodářskou propast,“ prohlásil před jednáním vlády spolkový ministr práce Hubertus Heil. Dodal, že prodloužení kurzarbeitové pomoci poskytne jistotu v těžkých dobách.

Zatímco vláda kurzarbeit podporuje jako hlavní pilíř ochrany pracovních míst, řada ekonomů a také liberální Svobodná demokratická strana (FDP) nepovažuje za nutné, aby stát po tak dlouhou dobu udržení zaměstnanosti financoval. Heil kritiku odmítá a zastáncům těchto názorů doporučil, aby místo akademických debat poskytli konkrétní rady přímo v provozech.

Na kurzarbeitu jsou nyní závislé desítky tisíc firem a miliony zaměstnanců. Statistika hospodářského institutu Ifo za vrchol označuje květen, kdy kurzarbeitu využívalo 7,3 milionu lidí, následně začal tento počet klesat. Aktuální odhad Ifo uvádí, že v srpnu pomoc využilo asi 4,6 milionu lidí. Spolková agentura práce (BA), která vychází z jiné metodiky propočtu, uvádí, že v květnu bylo na kurzarbeitu 6,7 milionu lidí a v červenci ještě 4,5 milionu. Novější bilanci BA zatím nezveřejnila.

Masové využití kurzarbeitu znamená zatížení pro rozpočet BA. Podle údajů z konce července bylo na tuto pomoc vynaloženo 11,3 miliardy eur (300 miliard Kč), z nichž asi pět miliard eur (133 miliard Kč) bylo příspěvkem na sociální pojištění. Nově BA předpokládá, že dodatečné výdaje za celý rok dosáhnou kvůli koronaviru až 30 miliard eur (796 miliard Kč). Ministr financí Olaf Scholz pak na příští rok počítá s deseti miliardami eur (265 miliard Kč).

Aleš Zápotocký spr