Praha 30. ledna (ČTK) – Počty pacientů s nejzávažnějšími nádorovými onemocněními krve v České republice zvyšují ti, kterým se díky lepší léčbě daří déle přežívat. Cenou za úspěch v léčbě je podle lékařů to, že se pacientům onkologická onemocnění vracejí nebo je postihne nádor jiný. Dalším faktorem ovlivňujícím počet krevních nádorů je stárnutí české populace. Větší počet pacientů si žádá nejen vyšší náklady na léky, ale i na personál a zařízení. Značná část provedených vyšetření není nemocnicím uhrazena a některá pracoviště musí část své kapacity uzavřít, řekli dnes novinářům zástupci České hematologické společnosti.
Počet nemocných s nádorovou hematologickou chorobu se trvale v ČR zvětšuje. V poslední době mají lékaři podle předsedy společnosti Jiřího Mayera pronikavé léčebné úspěchy, ale obor je obětí vlastního úspěchu. Lidé, kteří by dříve na následky nádorů zemřeli, dnes žijí déle, ale některé postihne nádor jiný. Z diagnostikovaných nádorů jich je až 20 procent u lidí, kteří už nějaký nádor měli. V následujících 20 letech těchto nádorů podle odborníků přibude minimálně 20 procent.
V roce 2005 žilo v České republice 20.600 nemocných s hematologickými nádory, v roce 2016 jich bylo 32.300, nárůst činí 57 procent za deset let, uvádí společnost. Léčba je nákladná, stojí až statisíce korun měsíčně či milion korun za jednu proceduru. Společnost kritizuje plánování objemu peněz, které stát na léčbu dá, a systém úhrad této péče. Úhradová vyhláška bere jako referenční období čas dva roky zpět, což je v této oblasti medicíny podle Mayrea příliš dlouho. Lékaři podle něj přitom musí pacienta informovat o všech možnostech léčby. Nemůže regulovat náklad tak, aby zdravotnická zařízení a pojišťovny měly vyrovnané rozpočty, řekl.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula řekl, že ani případné zvýšení rozpočtu resortu problém neřeší. „Na trh přichází celá řada molekul, které jsou velmi účinné. Musí se vyřešit celosvětově, jak se s tímto problémem vypořádat. Jsme schopni utratit celý hrubý domácí produkt za tuto léčbu, a není to jen hematologie. V případě metabolických poruch stojí nejdražší preparát 70 milionů korun za rok. Kdyby se to realizovalo beze zbytku, systém zkolabuje,“ řekl.
Připustil, že není politická vůle ke zvýšení spoluúčasti pacientů, ale podle něj takový krok bude nutný. Stejně tak je ale podle něj nutná diskuse o tom, do jaké míry je mravné zvyšovat donekonečna ceny za drahé a nové léky na podobné nemoci. Asi řada zemí přistoupí na to, že bude tyto ceny regulovat, míní náměstek. Je třeba podle něj také brát v potaz, zda desetiprocentní nárůst účinnosti léčby vyrovná trojnásobný růst ceny léků.
hrm mal
