Praha 4. června (ČTK) – Na dotace na protidrogovou prevenci půjde z rozpočtu ministerstva zdravotnictví letos 30,5 milionů korun. Je to o 29 procent méně než loni, kdy bylo rozděleno 42,7 milionu korun. Vyplývá to z informací, které resort ČTK poskytl. Peníze směřují hlavně do adiktologických center, na substituční léčbu a terénní programy pečující o problémové uživatele drog. Nejvíc peněz směřuje do Prahy, kde jsou také nejvíc koncentrovaní závislí.
Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové byl loňský rok nadprůměrný a ještě před pěti lety bylo na dotace vynakládáno 15 milionů korun. Z 30,5 milionu korun půjde 22 milionů neziskovým organizacím, zbytek příspěvkovým organizacím ministerstva. Ministerstvo zdravotnictví hospodařilo v obou letech asi s osmi miliardami korun.
Podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS) dostaly nemocnice na své programy proti loňskému roku více peněz. „V 90. letech to ale byly nemocnice, které iniciovaly, aby tyto služby šly mimo ně a do komunitních služeb,“ řekl ČTK. Podle Vobořila je to dlouhodobý trend ministerstva zdravotnictví snižovat dotace pro neziskové organizace. Považuje to za nezodpovědné.
Dostupnost substituční léčby závislých na opiátech je podle odborníků stále nízká, využívá ji kolem 2000 lidí za rok. Od roku 2010 lze léky částečně hradit ze zdravotního pojištění. Ročně stojí 23.000 korun, pokud se ale uživatel drog kvůli kriminalitě dostane do vězení, může to být až 20krát tolik.
„Na nákup metadonové substance léčby závislosti na opiátech byly vyčleněny stejné finance jako v předchozích letech,“ uvedla Štěpanyová. Podle Vobořila ale po snížení dotací nebude mít substituci drogově závislým kdo podávat, protože se navíc ve zdravotnictví zvyšovaly platy, což znamená rozevírání nůžek mezi odměnami ve státních zařízeních a neziskových službách. „Ministerstvo dá peníze na výměnu stříkaček, ale nedá na mzdu toho, kdo to dělá, protože je to sociální pracovník,“ dodal.
Financování protidrogové prevence je podle ministerstva vícezdrojové. „Organizace mohou podat žádost i u jiných resortů, které pro tuto oblast disponují výrazně vyšším rozpočtem, například Úřad vlády nebo ministerstvo práce a sociálních věcí. Finanční prostředky rozdělují také obce a kraje. Kromě toho jsou poskytované služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla na dotaz ČTK Štěpanyová.
Úřad vlády podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové rozdělil letos 205 milionů korun, což je o 30 milionů více než loni. „Do budoucna bych v zajištění dostupnosti služeb ráda viděla větší zapojení jak krajů, tak obcí a zdravotních pojišťoven,“ řekla ČTK Vedralová. Více zdrojů financování ale podle Vobořila přináší více administrativy, protože je nutné vykazovat mzdu několika donorům.
V ČR je jako problémové užívání drog označováno dlouhodobé nebo pravidelné užívaní pervitinu a opioidů a injekční užívání jakékoliv drogy. Odborníci odhadují, že jich je přibližně 48.000 a téměř tři čtvrtiny z nich užívají pervitin.
„Nejvyšší počet problémových uživatelů drog je tradičně v Praze a v Ústeckém kraji. Situace v oblasti výskytu infekčních nemocí jako HIV/AIDS a virových hepatitid zůstává relativně příznivá,“ uvedl loni ke zprávě vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
To by se ale podle Vobořila mohlo při snížení financování služeb zhoršit. „Když ty služby tady nebudou, tak přibude HIV, přibude žloutenky jako se tomu stalo ve východní Evropě,“ řekl k tomu Vobořil.
Právě na prevenci přenosu infekčních chorob se často kontaktní centra a terénní programy, které o dotace žádají, zaměřují. Věnují se například výměně injekčních stříkaček nebo rozdávají prezervativy. Jedny z nejvyšších částek letos získaly v Praze nízkoprahové centrum Sananin (2,6 mil. Kč) a Středisko prevence péče a léčby drogových závislostí Drop In (1,187 mil. Kč) Loni ale měly více, Drop In více než dvojnásobně a Sananim o 1,7 milionu.
Dotace přidělené MZ na protidrogovou prevenci:
| Rok | Částka (v milionech Kč) | Proti předchozímu roku (v mil. Kč) |
| 2019 | 30,5 | – 12,2 |
| 2018 | 42,7 | + 7,6 |
| 2017 | 35,1 | + 15,1 |
| 2016 | 20 | – 1,8 |
| 2015 | 21,8 | + 6,8 |
| 2014 | 15 | 0 |
| 2013 | 15 |
zdroj: ministerstvo zdravotnictví
van mal
