Ministerstvo zdravotnictví varuje před individuálním dovozem léků na Ukrajinu

Aktuálně | 2. 3. 2022

„Léčiva musí jít z distribučního řetězce, jinak nemusí být využitelná. Pro zdravotnické prostředky je režim mírnější. U krve a plazmy je potřeba vždycky povolení ministerstva zdravotnictví,“ vysvětlil Dvořáček. Podle něj je takové povolení už připraveno, zatím ale z ukrajinské strany krev či plazma požadována není. Situaci koordinuje Ústřední vojenská nemocnice.

 

Jedná se i o větších dodávkách léků, například s tuzemským výrobcem Zentiva. „Jsme v úzkém kontaktu s několika vládami, kterým jsme se zavázali darovat 100.000 balení. Jsme připraveni na rychlé dodání,“ uvedla v tiskové zprávě za společnost členka představenstva Zentiva Global Soňa Porubská. Podle firmy půjde o léky proti bolesti, antiinfekční prostředky, léky na kardiovaskulární onemocnění nebo život zachraňující léky.

 

Dary zdravotnického vybavení a léků je podle Dvořáčka třeba konzultovat s ministerstvem. Nabídky by měly směřovat na speciální e-mail ukrajina@mzcr.cz. Odpoledne ministr upřesnil, že jde o kontakt pro hromadné nabídky od distributorů a výrobců. Některý materiál ale není pro zaslání na Ukrajinu vhodný, například české kyslíkové lahve, kterých bylo větší množství nakoupeno i kvůli covidu, mají jiné jiné uzávěry, než využívají ukrajinské nemocnice.

 

Podle Válka se pro koordinaci pomoci využívá infrastruktura, která vznikla v době covidu-19 včetně Chytré karantény a infolinky 1221. Pod volbou „8“ jsou tam k dispozici i rusky a ukrajinsky mluvící operátoři a dostupná je i psychologická podpora.

 

Ministerstvo pracuje s předpokladem, že do Česka by mohlo dorazit až 100.000 uprchlíků. „Bude to nápor i na zdravotní péči. Pracujeme na tom i s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, začínáme to modelovat,“ řekl Dvořáček. Ordinace praktických lékařů, gynekologů a zubařů jsou ale už v současné době hodně vytížené. „Budeme se snažit hledat nějaké řešení,“ dodal.

 

Držitelé takzvaného víza ke strpění, které úřady uprchlíkům vydávají, mají nárok i na veřejné zdravotní pojištění. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka by péče o případných až 100.000 nových státních pojištěnců neměla překročit jednu miliardu korun, což by neměl pro pojišťovnu být problém zvládnout. Podle Dvořáčka se pracuje i na tom, aby bylo možné zpětně z pojištění proplatit i zdravotní péči o uprchlíky předtím, než o vízum požádali.

 

Ministerstvo dnes lékařům odešle komunikační karty v ukrajinštině, které mají usnadnit komunikaci s pacienty. „Snažíme se vtáhnout ukrajinské zdravotníky, aby měli uprchlíci co nejjednodušší způsob komunikace,“ dodal ministr. Počítá se i s očkováním dětí uprchlíků, kterým bylo povinné očkování zahájeno v jejich vlasti. Očkovací kalendář na Ukrajině je podle Dvořáčka podobný jako v ČR.

 

„Zásadní je, abychom měli očkovacích látek i léků dostatek. Než cokoliv odejde na Ukrajinu, musíme mít jistotu, že to neohrozí péči tady v Čechách,“ doplnil. Pacientské organizace se začaly věnovat i lidem s jednotlivými diagnózami. Podle Válka jim bude poskytnuta veškerá péče, počítá se i s péčí o těhotné.

 

Poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) také varoval před tím, že na Ukrajině je vyšší výskyt některých infekčních nemocí, jako je tuberkulóza nebo HIV. Státní zdravotní ústav už v pondělí uvedl, že by se vzorky od uprchlíků pozitivně testovaných na covid-19 měly sekvenovat pro zjištění konkrétní varianty viru.