Praha 19. března (ČTK) – Ministerstvo zdravotnictví chce řešit možnosti doručování léků pacientům domů, což by pomohlo například handicapovaným nebo seniorům. Mezi předloženými návrhy je zásilková služba nebo návštěvní služba lékárníka. Oboje má svá rizika, je o nich třeba diskutovat, řekl dnes na tiskové konferenci k odborné konferenci Trendy v evropském lékárenství ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Návrh na změnu zákona, která by umožnila dopravu léků zásilkovou službou, předložila sněmovně Národní rada osob se zdravotním postižením. „Předkládáme ho tak, aby ho mohl využít každý. Poslanci ho ale mohou omezit jen na vybrané skupiny,“ řekl novinářům předseda rady Václav Krása. Sám v lékárně nebyl deset let, léky mu vyzvedává manželka nebo asistent. „Je to takový zásilkový výdej, tak ho pojďme legalizovat,“ dodal.
Podle ministra Vojtěcha je zásadní zohlednit bezpečnost při dopravě i při užívání léků. V současné době lékárník pacienta při výdeji instruuje, jak má lék užívat. Podle Krásy je ale lék již nyní doplněný příbalovým letákem, lékárník by proto mohl komunikovat s pacientem i elektronicky. Podle ministra by také mohl být problém se zachováním teploty, protože některé léky musí být skladované v chladu.
Česká lékárnická komora (ČLK) podle jejího prezidenta Lubomíra Chudoby navrhuje možnost návštěvní služby lékárníků, která by byla hrazená zdravotními pojišťovnami. „Je třeba ovšem zvážit i personální možnosti lékárníků,“ dodal ministr.
Konference se zabývala také odměňováním lékáren a problematikou dostupnosti léčiv. Ministerstvo připravilo novelu zákona o léčivech, která omezí nežádoucí vývoz léků z Česka, usnadní dovoz léků ze zahraničí a pomocí takzvaného emergentního systému má zajistit dodání léku do kterékoliv lékárny v Česku. Podle Vojtěch by měla být brzy předložena vládě.
Na Slovensku emergentní model funguje už téměř dva roky. Počty hlášení nedostupnosti léků se tam snížily z původních 80 procent na současných 15 procent. „Na Slovensku se model osvědčil. Na měsíční bázi dostáváme hlášení až na úroveň konkrétního balení léku a lékárny, která emergentní systém aktivovala. Takto detailní informace nám umožňují efektivně řešit výpadky léků,“ uvedl generální ředitel sekce farmacie a lékové politiky slovenského ministerstva zdravotnictví Petr Musil.
Nejčastějším důvodem výpadku léků jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) problémy související s výrobou a dodavatelským procesem. Problém se surovinami podle jeho ředitelky Ireny Storové často postihne celou Evropu, protože některé se vyrábějí jen na jednom či dvou místech.
V debatě o odměňování lékáren náměstek ministra Filip Vrubel deklaroval, že výsledkem nesmí být zvyšování doplatků za léky pro pacienty a dopad na veřejné zdravotní pojištění. V současné době je podle něj 50 až 80 procent tržeb za léky na recept. Lékárníci spolu s distributory léčiv se dělí o marži, jejíž maximální výše je stanovená zákonem. Lékárna má navíc 14 korun za vydání jedné položky na receptu. Další příjmy jsou z volně prodejných léků, zdravotnických prostředků a prodeje dalších produktů.
Podle Chudoby by ale lékárníci měli být placeni za své odborné služby, nikoliv z marže. „Připravujeme výkon pro posouzení léků, které pacient dostává, a za případnou digitalizaci papírového receptu,“ řekl Chudoba. Komora žádá také kompenzovat nově na lékárníky uložené povinnosti jako je ověřování pravosti léků, které si vyžádala EU.
van mha
