Praha, 28. prosince 2017 (B. Braun)
Manipulaci ostrými předměty ve zdravotnictví označilo za rizikovou činnost 97,2 % zaměstnanců nemocnic a 95 % studentů zdravotnických škol. Vyplynulo to ze studie Aesculap Akademie (AAK), kterou provedla její pracovní skupina Bezpečnost personálu pod záštitou České asociace sester. „Bezpečnost personálu je jedním z našich klíčových témat, které se snažíme přetavit do praktických workshopů pro zdravotníky. Naší poslední studie se zúčastnilo přes 2000 zdravotníků nebo studentů a ukázalo se, že v bezpečnosti personálu ve vztahu k manipulaci s ostrými předměty jsou stále jak edukativní, tak technické mezery,“ říká manažer Aesculap Akademie a marketingu RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA.
Stres, nedostatek času a nespolupracující pacienti zvyšují riziko poranění
Šetření probíhalo v roce 2016 v sedmi nemocnicích a v šesti zdravotnických školách po dobu 6 měsíců. Zúčastnilo se ho celkem 1744 zaměstnanců nemocnic (ZN) a 540 studentů zdravotnických škol (S). Konkrétně se jednalo o studenty ze tří vysokých škol, jedné vyšší odborné školy a dvou středních s vyšší odbornou školou.
Mezi hlavní cíle šetření patřilo zjistit, jaké osobní ochranné pracovní prostředky a zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky jsou dostupné na dotazovaných pracovištích, v jaké míře je prováděna teoretická výuka s tématem ochrany zdraví a jak jsou minimalizována rizika při praktické výuce studentů škol.
Jako nejrizikovější činnost označili zaměstnanci i studenti manipulaci s ostrými předměty, a to zejména vracení krytů na jehly a nevhodnou likvidaci ostrých zdravotnických nástrojů jako kontaminovaného odpadu. Za nejčastější příčinu poranění označili respondenti stres, nedostatek času, nedodržování standardů a nespolupracující pacienty. Na otázku, jaké prostředky k prevenci poranění ostrými předměty respondenti na pracovišti používají, odpověděli obě skupiny shodně, že v 96 % ochranné rukavice. U dalších pomůcek se objevily u obou skupin rozdíly. Zmíněn byl například ochranný plášť, ochranné brýle nebo ústenka. Při dotazování na zdravotnické prostředky s bezpečnostní funkcí uvedlo 90 % zaměstnanců a 71,5 % studentů, že je znají. Na dotaz, o jaké prostředky se jedná, uváděli respondenti v obou skupinách více než v 80 % box na ostré předměty a bezpečnostní zámky na kanylách (ZN 46,9 % a S 27,6 %).
Respondenti deklarují znalost správného postupu při poranění, velká část z nich se ale usvědčí z chyby
Při dotazování na znalost postupu při poranění ostrými předměty ve zdravotnictví odpověděla skupina zaměstnanců nemocnic, že zná správný postup v 99,6 % případů a skupina studentů v 96 %. Při detailnější analýze daného postupu však byly prokázány velké rozdíly v odpovědích, zda a kdy je třeba nechat ránu krátkodobě krvácet, či krvácení ihned zastavit. 89,8 % studentů přitom uvedlo, že byli v rámci výuky nebo odborné praxe seznámeni s pravidly správného ošetření.
Celkem 41,3 % studentů dokonce explicitně zmínilo, že v učebnách ošetřovatelství používají zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky. Velmi zajímavé však bylo, že dezinfekci v této souvislosti jmenovalo pouze 1,5 % respondentů. „Kvůli větší bezpečnosti pacientů i personálu zařazujeme mimo jiné do našich kurzů pravidelně i dezinfekci rukou. Ač by se to mohlo považovat za triviální záležitost, vycházíme ze zkušenosti, že všichni zdravotníci ji nějakým způsobem provádějí, ale často ji převzali mimoděk například od staršího kolegy, a to ne úplně optimálně,“ zmiňuje Martin Kalina. V otázce prevence a vzdělávání se téměř třetina zaměstnanců (30, 2 %) a více než pětina studentů (21, 2 %) vyjádřila, že se za posledních dvanáct měsíců zúčastnila školení, semináře nebo konference věnované zkoumané problematice. Nejčastěji podobné akce navštěvují zdravotníci ambulantních provozů. U otázky, zda ovlivňuje délka praxe četnost poranění ostrým předmětem, odpovědělo 67,4 % zaměstnanců a 60,2 % studentů, že nikoliv. Pravděpodobnost, že respondent ví, kde hledat informace o možnostech prevence poranění ostrými předměty, se statisticky zvyšovala s věkem a délkou praxe (63,8 % u praxe kratší než 5 let a 80,9 % u praxe delší než 21 let).
Výsledky jednoznačně ukazují, že zaměstnanci nemocnice logicky vykazují statisticky vyšší znalosti a vědomosti ve zkoumané problematice, nicméně i skupina studentů několikrát prokázala velmi uspokojivou úroveň. Cestou předávání úspěšných modelů ve vzdělávání jsou nejen kurzy v rámci celoživotního vzdělávání, ale i pregraduální sdílení zkušeností profesionálních odborníků se studenty, například formou odborných konferencí, jak se to děje ve spolupráci Aesculap Akademie a Vysoké školy zdravotnické, o.p.s.
Více o B. Braun
Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu přes 175 let a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungenu, pobočky má v 63 zemích světa. Skupinu B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek 21 v ČR, 15 na Slovensku, odborných ambulancí a domovů pro seniory se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Skupina B. Braun
v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.
