Lymeská borelióza – běžné onemocnění, nebo zákeřná a neléčitelná nemoc?

Společnost infekčního lékařství považuje za vhodné reagovat na několik článků, které se objevily ve sdělovacích prostředcích a které měly upozornit na špatnou nebo nedostatečnou léčbu boreliózy v České republice. Pro diagnostiku a léčbu lymeské boreliózy byl skupinou odborníků vypracován doporučený postup, který je dostupný na webové stránce Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně (www.infekce.cz). Naše poznatky o LB jsou velmi bohaté. Jde o dobře léčitelné, mnohdy spontánně odeznívající, avšak často mytizované onemocnění. Na lékařích je, aby své pacienty přesvědčili o reálné situaci i o tom, že správně léčený a poučený pacient nemusí mít z této nemoci neodůvodněné obavy. Na dnešní tiskové konferenci v Lékařském domě v Praze 2 se pokusili odborníci podstatu lymeské boreliózy vysvětlit a některé mýty uvést na pravou míru. Na tiskové konferenci vystoupili:

MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Praha
MUDr. Lenka Krbková, CSc., přednostka Kliniky dětských infekčních nemocí LF MU a FN Brno
doc. MUDr. Dušan Pícha, CSc., přednosta Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha
doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph.D., předseda výboru Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a přednosta Kliniky infekčních nemocí LF UK a FN Hradec Králové

Motto 1: Lymeská borelióza je léčitelné onemocnění
Motto 2: Přítomnost protilátek neznamená nemoc
Motto 3: Opakovaná antibiotická léčba nemá smysl

Charakteristika: Lymeská borelióza (dále LB) je onemocnění vyvolané baktérií rodu Borrelia burgdorferi, která má několik druhů. Jde o zoonózu, to znamená, že se jedná o onemocnění, které primárně postihuje zvířata. Člověk je pouze náhodnou obětí infekce a nákaza se od něj již dále nepřenáší.

Způsob nákazy: Nákazu přenášejí pouze klíšťata. Dřívější představy, že nákazu přenáší i hmyz, nebyly potvrzeny. Klíšťata jsou v našich podmínkách velmi hojná. Jde o roztoče, kteří mají vývojový cyklus s několika stádii. Už mladé vývojové formy (larvy a nymfy) mohou infekci přenést, avšak přenos je relativně vzácný. Jejich velikost je pouze do 1 mm, takže člověk ani často neví, že měl klíště přisáto. Doba přisátí klíštěte hraje u LB důležitou roli. Klíště musí být přisáto alespoň 24 hodin, aby mohlo dojít k přenosu infekce.

Onemocní každý člověk, u kterého bylo infikované klíště přisáto? NE!! Udává se, že k přenosu infekce na člověka dochází jen asi u 5 % lidí. Zbytek zvládne obranyschopnost člověka sama. V ojedinělých případech byl popsán přenos na plod v době těhotenství. Nikdy se však nepotvrdilo, že by tato infekce vedla k poškození nenarozeného dítěte.

Klinické formy mohou být poměrně pestré. Typický je obraz skvrny na kůži – migrující erytém. Pozor, objeví se až s několikadenním odstupem po přisátí klíštěte (až 4-5 týdnů). Další formy jako je postižení nervového systému, kloubů, dalších částí pohybového aparátu, jiné postižení kůže, vzácně postižení oka nebo srdce se mohou objevit v odstupu měsíců až let. Nicméně obávané chronické formy jsou velmi vzácné a po řádné léčbě by k nim nemělo vůbec dojít.

Diagnóza se stanovuje podle klinického nálezu a laboratorních vyšetření, kdy jsou vyšetřovány protilátky proti boreliím. Pozitivita protilátkového testu však automaticky nemusí znamenat a často také neznamená nemoc. Její příčina může být i tzv. paměťová protilátková odpověď, což znamená, že se člověk s infekcí již dříve setkal a nevěděl o tom a imunitní systém nákazu bez rozvoje onemocnění zlikvidoval. Přítomnost protilátek může být také projevem tzv. nespecifické reakce organizmu na jiné onemocnění, jehož příčiny mohou být různé. Nicméně je potřeba zdůraznit, že přítomnost protilátek není nemoc. Protilátky také po léčbě nemizí. Jsou naopak výrazem toho, že tělo člověka se setkalo s infekcí a vytvořilo si obranu. Vzhledem k charakteru imunitní reakce u této infekce přítomnost protilátek v krvi nechrání proti pozdější infekci. K případné nákaze tedy může dojít opakovaně. Rozhodně však není snahou lékařů protilátky z těla "vypudit", což ani nelze.

Léčba: LB je dobře léčitelná antibiotiky, která se podávají po dobu dvou až čtyř týdnů v závislosti na klinické formě onemocnění. Opakované nebo dlouhodobé podávání antibiotik neprokázalo ve velkých klinických studiích žádný přínos u osob, které i po řádné léčbě měly potíže. Tyto potíže jsou někdy označovány jako postboreliový syndrom. Může se jednat o bolesti kloubů, hlavy, únavnost, pocit snížené výkonnosti a další potíže. Obtíže mohou být navozeny prodělanou (a již neaktivní) infekcí, jež vyvolala změny, které se postupně hojí, nebo psychogenními příčinami označovanými jako somatizace nebo psychosomatizace potíží a podobně. Rozhodně je nelze ovlivnit antibiotiky.

Sledování po borelióze
Osoby po prodělané LB zůstávají obvykle po určitou pod dohledem lékařů. Sledování trvá obvykle 2 roky. Pokud lidé chtějí získat informace o této infekci, důrazně doporučujeme obrátit se na kvalifikované odborníky. Rozhodně nedoporučujeme řídit se informacemi poskytovanými neověřenými zdroji, které mohou být velmi zavádějící a mohou vést k psychické traumatizaci pacienta. Některé laboratoře provádějí vyšetřování klíšťat na přítomnost borelií a virů vyvolávajících klíšťový zánět mozku. Obecně toto není odborníky doporučováno, protože jen na základě zjištění, že je klíště nakažené, nelze usuzovat, že infekce byla přenesena na člověka, a tudíž to neznamená automaticky nutnost antibiotické léčby jako u prokázané lymeské boreliózy. U klíšťového zánětu mozku se ani žádná preventivní opatření dělat nedají, tato virová infekce nemá specifický lék. Zde je naopak na místě předcházet nemoci bezpečným a účinným očkováním.

Martin Šalek

tiskový mluvčí
martin.salek@bulovka.cz
602 316 908