Lupénka negativně ovlivňuje osobní, společenský i pracovní život

Autor: redakce | Zpravodaj | 10. 10. 2017

Praha, 11. 10. 2017 (Novartis) – Chronické zánětlivé onemocnění, které se projevuje tvorbou začervenalých, olupujících se ložisek na pokožce celého těla. To je lupénka. Nevzhledné kožní projevy doprovází ve většině případů nepříjemné svědění. U mnoha pacientů postihuje nejen kůži, ale také nehty a klouby, zasahuje do jejich psychiky, negativně ovlivňuje pracovní i partnerský život. Přestože není nakažlivá, 91 procent nemocných v České republice se setkává s diskriminací nebo ponižováním. Téměř polovina z nich cítí, že lupénka negativně ovlivňuje jejich partnerské vztahy. 1-3

Lupénka je nejčastější kožní onemocnění. V České republice jí trpí 200 až 300 tisíc lidí. Více než 10 procent z nich trpí středně těžkými až těžkými formami.4 Nejedná se o infekční onemocnění, spouštěčem může být stres, léky či dědičnost. „Kolem 40 až 60 procent postižených má lupénku v rodinné anamnéze. Nemusí se projevit přímo u dětí pacienta, ale například až u jeho vnoučat," říká profesor MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, FCMA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. „Bohužel není způsob, jak se lupénky trvale zbavit, můžeme ji však velmi úspěšně léčit. Pokud dermatolog zvolí správnou léčbu, může být pacient téměř bez příznaků,“ dodává.

Lupénka postihuje nejen kůži, ale je spojena i s řadou dalších onemocnění, jakými jsou například postižení kloubů, Crohnova choroba, psychiatrická onemocnění nebo cukrovka 2. typu.5Těžká forma lupénky může pacientům zkrátit život. Zánět, který vidíme na kůži, se může projevit i v jiných orgánech. Látky, které vyvolávají zánětlivou reakci, se mohou tvořit nejen v buňkách pokožky, ale i v cévních stěnách. Ty pak nejsou dostatečně kvalitní a mohou se v nich snadněji ukládat látky, které způsobují jejich ucpávání. Důsledkem toho hrozí pacientům infarkt myokardu,“ uvádí MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA, primář Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Na cestě k léčbě lupénky je velice důležitá návštěva specialisty, v tomto případě dermatologa. Ten má rozsáhlé znalosti a přehled o možnostech léčby a může pacientům výrazně pomoci. Prvořadé je mluvit o všech stránkách života s lupénkou otevřeně a zmínit všechny dopady na běžný život, což může být pro člověka trpícího lupénkou velice stresující. Jak se v klidu a dobře připravit na návštěvu dermatologa radí nový portál www.cistakuze.cz. Pacient by si měl před první dermatologickou prohlídkou sepsat, jak se onemocnění projevuje v průběhu dne, týdne nebo roku. Měl by si také vyfotit postižená místa, která jsou nejvíce vidět, nebo která ho nejvíce zatěžují. Během návštěvy je velice důležité všemu, co říká lékař, rozumět. Není od věci si průběžně informace zaznamenávat.

Onemocnění lupénkou je velmi úzce propojeno s psychickým stavem pacientů, depresemi a úzkostmi.Stav kůže chronicky nemocného pacienta se může měnit podle aktuálního duševního stavu a pocitu životní spokojenosti. Stresové podněty a závažné situace se projevují na kůži, a naopak změny na kůži mohou zpětně velmi intenzivně působit na emoční prožívání nemocného a negativně ovlivnit jeho sociální fungování,“ uvádí klinická psycholožka PhDr. Alena Javůrková, Ph.D., vedoucí Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Lupénka nepříznivě ovlivňuje například i partnerské vztahy. Pacienti čelí častějším rozchodům, cítí se ve vztahu méněcenní, nebo se vyhýbají intimitám. Tabu bývá dokonce i randění, kterého se mnohdy straní.  

Reference:

  1. Warren R.B. et al. – Patients with moderate-to-severe psoriasis do not believe clearance of their skin is a realistic treatment goal: results from the largest global psoriasis patient survey – EADV 2016 poster.
  2. Warren R.B. et al. – Patients with moderate-to-severe psoriasis do not believe clearance of their skin is a realistic treatment goal: results from the largest global psoriasis patient survey – EADV 2016 abstract.
  3. Clear About Psoriasis Survey – Data on file
  4. Drozenová, Helen. Lupénka. Dermatologie pro praxi. 2008, 2(3), 121-125
  5. Gkalpakiotis, Spyridon. Komorbidity psoriázy. Časopis lékařů českých [online]. 2017, (3), 119-122 [cit. 2017-09-20]

Lupénka – celoživotní nepřítel

Ukrutné svědění, olupující se kůže a deprese. To je lupénka. Nemoc, s níž je boj natolik vysilující, že pacienti myslí i na to nejhorší – na sebevraždu. Vlastní zkušenost s lupénkou má i pan Otakar Jeřicha, který se s ní potýká již od rané dospělosti. Zachránila ho až biologická léčba.

Boj s lupénkou u pana Otakara Jeřichy začal pouze jedním ložiskem velikosti mince ve vlasech. Tento stav trval přibližně rok. Nemoc se zhoršila až po prodělání angíny, kterou doprovázely vysoké horečky. V tu chvíli došlo k rozšíření lupénky po celém těle. „Mylně jsem se domníval, že se lupénka dá odstranit třeba jako slepé střevo,“ vzpomíná pan Jeřicha.

Opravdové problémy nastaly až po dostudování vysoké školy, kdy nastoupil na vojenskou službu. Nulová péče a nedostatek mastí vyústily v hospitalizaci ve vojenské nemocnici a následné propuštění z armády. Lékaři si s jeho onemocněním nevěděli rady. Panu Jeřichovi se tvořily šupiny na kůži na rukou, na trupu i na hlavě. Nemoc navíc postihla i jeho klouby. Netrpěl tak jen jeho osobní život, ale také pracovní. „Vzhledem k celkovému počtu 29 hospitalizací mě lupénka omezovala i profesně. Asi si každý umí představit profesní růst někoho, kdo neustále marodí. Dokonce jsem byl předvolán lékařskou posudkovou komorou a byl mi nabídnut částečný invalidní důchod,“ říká pacient.

Během svého boje s lupénkou vyzkoušel pan Jeřicha snad všechny léčebné metody, které byly dostupné, jak od lékařů, tak od různých léčitelů. Jednalo se o masti, koupele, světloléčbu, tabletky podporující světloléčbu či tabletky brzdící tvorbu šupin. „Metody léčitelů zahrnovaly například nesmyslné kroužení virgulemi nebo různé bylinné přípravky. Zkoušel jsem i čínskou medicínu. Vše ale bez úspěchu,“ vzpomíná. „Když zjistíte, že žádné léky nezabírají, dostanete se do depresí, které tuto nemoc ještě zhoršují. Často vás to žene sáhnout po nějakém radikálním řešení,“ popisuje.

Vše se změnilo v roce 2003, kdy byl zařazen do studie, v níž lékaři zkoušeli tzv. biologickou léčbu. „Nyní si dvakrát měsíčně píchám doma lék a jsem poprvé bez problémů,“ popisuje moderní léčbu, kterou volí lékaři v situaci, kdy na lupénku nezabírají žádné jiné léčebné možnosti.