„Dokázali jsem udržet lékárenskou péči kompletně dostupnou. Prakticky všechny lékárny byly celou dobu otevřené,“ řekl prezident ČLnK Aleš Krebs. Lékárny byly doplněné o plexiskla, častěji se dezinfikovalo nebo se omezil maximální počet pacientů v lékárně.
Lékaři a lékárníci se shodují na tom, že pro zachování zdravotní péče v době pandemie byl zásadní nedávno zavedený elektronický recept, který umožnil lékařům předepisovat léky na recept i na dálku bez osobního kontaktu s pacientem. Podle člena Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnost Jana Evangelisty Purkyně Stanislava Konštackého se podařilo prosadit i to, aby zdravotní pojišťovny telefonickou nebo e-mailovou konzultaci lékařům hradily.
Zásadní pomocí pro lékárníky v loňském roce podle Krebse bylo to, že se všechny elektronické recepty pacienta dají nově najednou načíst z jeho občanského průkazu. „V té době, kdy začala epidemie, se dramaticky zvýšil počet receptů odeslaných SMS. Bylo jich tolik, že to začalo dělat časový problém,“ vysvětlil. Každý kód z mobilu museli lékárníci přepisovat zvlášť pro každý lék. Navíc brát do ruky cizí telefon bylo i zdravotní riziko. Dodal, že lidé ale nemohou s cizím průkazem vyzvednout léky třeba příbuzným. Pro takovou pomoc si musí nechat od lékaře recept poslat jinou formou, například právě SMS nebo e-mailem nebo klasicky kódem vytištěným na papír.
Některá opatření, která lékárny zavedly, podle Krebse dávají smysl a mohly by zůstat i nadále. „Akutní respirační virózy takřka vymizely,“ řekl. Proto by lidé mohli v období chřipek dál používat ochranu úst a nosu, aby neohrožovali své okolí. Nemělo by to být ale podle něj nařízeno, spíš doporučeno.
Předpisy na dálku
Podle praktických lékařů bylo zásadní změnou uzavření čekáren pro pacienty, kterým doporučovali před návštěvou nejprve zavolat a k návštěvě se objednat. Konštacký ale dodal, že všechny léky nejde předepisovat na dálku a osobní kontakt s pacientem je nenahraditelný, elektronická preskripce ale podle něj zásadně pomohla u stabilizovaných chronických pacientů.
Od loňského července mají lékaři i lékárníci možnost podívat se u pacientů do soupisu všech léků. „Je to opravdu velká pomoc třeba u seniorů, kteří si nemohou vzpomenout na všechny léky,“ řekla mluvčí komory, lékárnice Michaela Bažantová.
Lidé se podle ní v době epidemie přicházeli do lékárny také jen na něco zeptat. Například jak se mají starat o roušky nebo jak použít samotest. „Pacienti se nás velmi často ptají, co si myslíme o očkování, jaké mají očekávat nežádoucí účinky nebo jak se chovat před očkováním,“ uvedla.
Někdy jim musí vyvracet také informace z internetu, například o možnosti užívat kyselinu acetylsalycilovou ke zmírnění případných nežádoucích účinků. Bažantová varovala, že ji nesmí užívat lidé, kteří mají žaludeční vředy, léky na ředění krve nebo děti.
Zástupci komory také připomněli, že se farmaceuti podílejí také přímo na očkování. „V řadě očkovacích center lékárníci připravují jednotlivé dávky do stříkaček,“ dodala. Zastáncem očkování přímo v lékárnách je například předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. V mnoha zemích to podle něj funguje.
Podle praktického lékaře Konštackého to ale není vhodné. „Byli jsme proti tomu, aby se očkovalo v lékárnách, protože je tam málokdy pro to vhodný prostor,“ uvedl. Počítat je třeba i s rizikem alergické reakce.
