Lékařka: Za 10 let přibylo krátkozrakých dětí o 30 pct, vinu nesou obrazovky

Autor: redakce | Prevence a léčba | 16. 5. 2024

„Například v některých zemích jihovýchodní Asie nosí brýle na dálku až 90 procent populace. V Evropě a Spojených státech je nárůst také značný, byť ne tak dramatický jako v Asii. Nicméně za poslední desetiletí se zde počet případů více než zdvojnásobil,“ uvedla lékařka.

Studie podle lékařů potvrzují, že dlouhodobé sledování na blízko významně ovlivňuje vývoj zraku u dětí školního věku. „Oči dětí, které tráví hodně času sledováním blízkých předmětů, dostávají signály k růstu, což vede k prodlužování očního bulvu, a tím dochází k nárůstu myopie,“ vysvětlila Janeková.

Roli hraje podle odborníků i dědičnost, protože krátkozrakost má silný genetický základ. Děti, jejichž oba rodiče jsou krátkozrací, mají vyšší pravděpodobnost, že samy budou mít tuto vadu. Primárním řešením krátkozrakosti jsou dioptrické brýle.

„Odbornými studiemi je doloženo, že prostředí a životní styl, jako je pobyt venku a na denním světle, hrají významnou roli v zamezení nárůstu dioptrií u dětí,“ doplnila s tím, že oči více stimuluje zaostřování na různé vzdálenosti.

Pro včasné odhalení problému jsou důležité i preventivní prohlídky u dětských praktických lékařů. Odborníci doporučují kolem tří let věku dítěte navštívit i očního lékaře. V tomto věku lékař může odhalit dioptrické vady hrozící rozvojem tupozrakosti, tedy poruchy trojrozměrného vidění.

„Pokud se však v rodině vyskytují oční vady a existuje tedy dědičná zátěž, tak by rodiče měli být ostražití a sledovat, zda dítě například nešilhá nebo nemá jiné problémy se zrakem, a očního lékaře případně navštívit dříve,“ dodala lékařka.