Vyberte stránku

Praha 4. května (ČTK) – Běžet maraton bez dostatečného tréninku může znamenat zdravotní riziko. Komplikace ale mohou potkat i trénované běžce, pokud přeženou tempo, podcení nedoléčenou nemoc či pitný režim. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Kieslichová, přednostka Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní péče Transplantcentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Pražský maraton se běží v neděli dopoledne, přihlášeno je přes 10.000 běžců a běžkyň.

„Kdo má v plánu jakýkoliv delší organizovaný běh, musí se na to připravovat a dostatečně intenzivně trénovat. Musí být celkově v dobré kondici. Pokud se necítí dobře, tak je lepší ze závodu odstoupit,“ uvedla Kieslichová. Podcenit není radno ani nedoléčenou virózu. Podle lékařky jsou i případy, kdy to skončilo vážným stavem s ohrožením života.

Příprava na maraton je dlouhodobá záležitost, trénovat je vhodné několikrát týdně. „Pokud ho někdo netrénovaný uběhl bez následků, tak měl strašné štěstí. Nemyslím, že by to bylo chytré rozhodnutí,“ řekla s tím, že následky mohou být i celoživotní.

U běžců v extrémní zátěži, jako je několikahodinový maraton, se lékaři setkávají většinou s přechodnými problémy, jako jsou poškození svalů, kolaps nebo srdeční arytmie. „Někteří lidé mohou mít skrytou srdeční vadu, o které dříve nevěděli, ale kterou odhalí ta extrémní zátěž,“ uvedla lékařka. Zejména v horku se mohou objevit problémy z přehřátí vedoucí vzácně až k selhání jater či ledvin.

Podle lékařky je potřeba nenechat se strhnout davem a endorfiny z běhu, uvědomovat si vlastní rezervy a nasadit přiměřené tempo. Vhodné je si tempo a tep hlídat pomocí sportovních hodinek. Doporučuje také nezapomínat na dostatečný pitný režim, přestože počasí bude letos chladnější. Po dokončení závodu je nutná regenerace. „I u trénovaných běžců trvá jeden až dva týdny, než se organismus plně zregeneruje po tak náročné zátěži,“ řekla.

Více...  ČOI nechala stáhnout z trhu hračku s velkým množstvím olova

Lékaři z IKEM připravili projekt, při němž budou účastníky maratonu monitorovat. „Přivedlo nás k tomu to, že se občas setkáváme s pacienty v kritickém stavu po nějakých komplikacích při běhu,“ uvedla. Většina mohla brzy odejít domů, někteří měli ale i poškozené orgány. Původně lékaři plánovali padesát až sto účastníků, zájem byl ale mnohem větší, takže si mohli vybírat.

Sami zdravotníci, kteří se na projektu podílejí, jsou často běžci. Projekt zorganizoval Marek Protuš, anesteziolog a intenzivista Transplantcentra IKEM a běžec na ultradlouhé tratě. Patronem akce je přednosta Kardiocentra IKEM a dlouhá léta aktivní běžec Jan Pirk.

Den před maratonem jdou zkoumaní maratonští běžci do IKEM na vyšetření, lékaři jim prohlédnou srdce ultrazvukem a udělají záznam srdečního rytmu (EKG). Také jim odeberou krev a podle výsledků budou hodnotit funkci jejich jater a ledvin. Stejná vyšetření podstoupí třikrát, znovu v neděli po doběhnutí maratonu a opět v pondělí. Lékaři analyzují také data z jejich sportovních hodinek, které měří i tepovou frekvenci. Z výsledků získají přehled, jak těla sportovců maratonská zátěž ovlivnila.

Vanda Králová kš