„Většina našich ukrajinských pacientů pochází z východně ležících částí země zasažených válkou a pro nás je samozřejmé, že se jim snažíme v jejich těžké situaci pomoct,“ uvedl Melichar. Lékaři podle Melichara museli oprášit své znalosti ruštiny a začít používat ukrajinské slovníky. „Ukázalo se, že zejména u nás starších to není až takový problém. S pacienty jsme schopni normálně komunikovat. Dokumentace je z velké části v ukrajinštině, ale s pomocí slovníků, a to zejména kvůli odborným výrazům, není problém získat potřebné informace. A z vyprávění pacientů se dozvídáme, že situace u nich doma je ještě daleko horší, než u nás vidíme třeba v médiích,“ uvedl Melichar.
Natalija, která doma 25 let vyučovala ukrajinštinu a literaturu na základní škole, se do péče onkologů ve FN Olomouc dostala díky svému synovi a jeho přátelům z Česka, kteří jí cestu zajistili. „Začalo mě pálit v hrdle a postupně jsem se dostala až do nemocnice ve městě Čerkasy, kde mi sice diagnostikovali onkologické onemocnění, ale neuměli mi zajistit péči, kterou bych potřebovala. Syn tehdy rozhodl, že se mě pokusí dostat do České republiky, kde má přátele. V Olomouci jsem dostala skvělou péči, ujali se mě samí dobří lidé. Moc děkuji všem lékařům, sestřičkám a celému personálu za jejich pomoc. Válka je hrozná, přeji všem lidem u vás mír a také samozřejmě zdraví,“ uvedla.
