Ročně v Česku podle Daneše zemře asi 1600 žen na rakovinu prsu a nemoc se nově objeví u zhruba 7300 až 7400. Roční počty nových případů podle Daneše stagnují. V posledních letech se zlepšuje léčba karcinomu prsu v pokročilejších stadiích, ale podle lékaře se vyplatí diagnostikovat ženu s rakovinou prsu v počátečním stadiu.
V souvislosti s epidemií covidu loni podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) poklesl počet preventivních vyšetření na rakovinu prsu asi o osm procent. Podle Daneše tak na vyšetření nepřišlo asi 60.000 až 70.000 lidí. Za větší problém považuje to, že přibývá případů, kdy ženy zanedbaly prevenci a přicházejí k lékaři až s pokročilým stadiem nemoci. Podle Daneše roste také počet agresivních forem nemoci, hlavně u starší generace. Podle něj k tomu pravděpodobně přispěl stres a napětí v době covidové epidemie. „Víme, že životní styl a stres je rizikový faktor karcinomu prsu,“ poznamenal lékař.
Zvýšení účasti
Asi 61 až 62 procent žen ve věku od 45 do 69 let se podle Daneše účastní screeningového vyšetření každé dva roky. Odborníci nyní řeší se zdravotními pojišťovnami, jak účast na vyšetření zvýšit a zajistit, aby ženy chodily každé dva roky.
Náměstek ředitele VZP David Šmehlík v diskusi řekl, že pojišťovna bude mimo jiné pokračovat s adresným zvaním žen, které na kontroly nechodí. Problémem ale podle něj je, že na některé skupiny populace ani zvací dopisy nepůsobí. Podle Daneše je možností i to, že by se znevýhodněným pacientkám nabídla doprava do centra, kde jim mamografické vyšetření udělají.
