Vyberte stránku

Lilongwe 26. dubna (ČTK/Le Monde) – V Africe zemře každoročně na malárii více než 250.000 dětí, tedy zhruba každé dvě minuty jedno. Malawi, země na východě Afriky, se tomu rozhodla čelit. V úterý zahájila první plošný test experimentální vakcíny Mosquirix, která je dosud nejúčinnější obranou před touto infekční nemocí, šířenou komárem rodu Anopheles, napsal francouzský list Le Monde.

Vakcína bude nasazena i v Ghaně a v Keni, které jsou rovněž součástí pilotního programu Světové zdravotnické organizace (WHO). WHO usiluje o to, aby do roku 2020 bylo v těchto třech zemích naočkováno 360.000 dětí.

Mosquirix je určen dětem ve věku od šesti týdnů do 17 měsíců a má chránit proti malárii způsobené parazitem zimničkou (Plasmodium Falciparum), ta je nejčastější a nejvíce nebezpečnou formou této nemoci.

Momentálně se jedná o nejpokročilejší vakcínu proti zimničce, která je daleko složitějším parazitem než jiné mikroby. Má totiž tři typy DNA a 5300 genů. „To znamená, že produkuje 500krát více proteinů než HIV nebo virus chřipky,“ říká Pierre Druilhe, bývalý šéf laboratoře Pasteurova ústavu.

Vakcína byla v roce 2015 schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a byla také testována na velkém vzorku osob, v takzvané fázi 3, v sedmi afrických zemích (v Burkině Faso, Gabonu, Ghaně, Keni, Malawi, Mozambiku a Tanzánii).

Podle WHO pomohla vakcína v klinických testech v průběhu čtyř let předejít čtyřem případům malárie z desíti. U tří případů z desíti zabránila úmrtí pacienta. Během předběžných testů mezi lety 2009 a 2015 se podařilo snížit množství nakažených dětí ve věku od šesti do dvanácti týdnů o 31 procent, u dětí mezi pěti a 17 měsíci věku o 56 procent a u dětí ve věku 17 měsíců až pět let o 39 procent.

Podle agentury EMA údaje z testů naznačují, že Mosquirix poskytuje u dětí pouze skromnou ochranu proti malárii a zimničce, jeho účinnost navíc klesá po dvanácti měsících po očkování. I přesto však agentura označuje látku za přijatelnou ochranu proti nemoci.

Více...  Akční plán pro Alzheimerovu nemoc pomůže s včasnou diagnózou

Ačkoliv se tedy vakcína nezdá být klíčem k úplnému vymýcení malárie, mohla by být přece jen doplňkovým nástrojem v dlouhodobém boji proti této nemoci. Navzdory vývoji v oblasti prevence v předchozích deseti letech se totiž snaha o kontrolu šíření nákazy v posledních letech téměř zastavila, tvrdí Jonathan Juliano, jeden z výzkumníků v programu. Mezi lety 2000 a 2015 se počet lidí, kteří nemoci podlehli, snížil o 62 procent. Komáři, kteří nemoc šíří, jsou však stále odolnější vůči insekticidům.

„V některých regionech Afriky počet nakažených vzrostl. Potřebujeme nové způsoby, jak ve vymýcení nemoci postupovat,“ vysvětlil Juliano. „Přesné posouzení dopadu experimentálních vakcín je zásadním článkem naší práce,“ dodal.

I když je účinnost Mosquirixu jenom částečná, vědci a zdravotnické úřady doufají, že pokud se spojí s preventivními prostředky, jako jsou moskytiéry napuštěné odpuzující látkou, může se zásadně snížit počet obětí. „Potřebujeme nová řešení, abychom mohli zesílit boj proti malárii, a tato vakcína je slibný způsob,“ vysvětluje Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. „Vakcína proti malárii by mohla zachránit desítky tisíc dětí,“ dodal.

Účelem investice v řádu miliard dolarů, především ze zdrojů Světové aliance pro očkování GAVI, Globálního fondu pro boj s malárií a agenturou UNICEF, je naočkovat všechny děti do dvou let, u kterých má onemocnění malárií nejvážnější následky. Pilotní program, koordinovaný WHO, je výsledkem spolupráce s ministry zdravotnictví Ghany, Keni a Malawi a různých národních i mezinárodních partnerů. GlaxoSmithKline, vynálezce vakcíny, dá projektu až deset milionů dávek očkovací látky.

V roce 2015 se v subsaharské Africe nakazilo malárií 114 milionů osob, nemoci v témže roce podlehlo 429.000 lidí. Cílem WHO je snížit do roku 2030 počet zemřelých o 90 procent.

krn nob