S nějakou nemocí srdce či cév se léčí 2,9 milionu lidí. Častá jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. S ním je ročně hospitalizováno kolem 14.000 lidí, další se ale do nemocnic nedostanou včas. Později se u nich může projevit srdeční selhání, kdy srdce nedokáže pracovat dostatečně, aby zásobovalo krví celé tělo. Vzniknout může také třeba neléčeným vysokým krevním tlakem. Vysoký krevní tlak má podle odhadů více než třetina lidí starších 25 let.
Infarkt přežije téměř 95 procent pacientů, kteří se s ním dostanou včas do nemocnice. Jejich srdce ale zůstává poškozené. „Poškození srdečního svalu při infarktu je nevratné. Nikdy se neobnoví, na to tělo nemá žádné mechanismy,“ odpověděl na dotaz ČTK předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Jde tak o jednu z příčin častějšího výskytu srdečního selhání v pozdějším věku.
V roce 2021 se s ním léčilo 361.000 lidí, u více než 49.000 ho lékaři nově diagnostikovali. V roce 2040 bude podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška léčených 885.000 a nově diagnostikovaných přes 75.500. „Je to důsledek demografického vývoje a vysokého výskytu rizikových faktorů,“ dodal. Těmi jsou podle odborníků obezita, kouření, nedostatek pohybu nebo nezdravá strava.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je prostor pro zlepšení zejména v prevenci, velké části těchto chronických nemocí se dá předcházet zdravým životním stylem nebo včasným zahájením léčby. Cílem je snížit nejen úmrtnost, ale také dobu života ve zdraví. U seniorů jsou kardiovaskulární problémy nejčastějším důvodem k pobytu v nemocnici.
„Populační riziko je skutečně alarmující a současné trendy mohou být dokonce dále zhoršeny nárůstem výskytu rizikových faktorů v populaci, jako je obezita, diabetes, zhoršující se demografická struktura populace, dále stagnací nebo zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním benefitů farmakoterapie zavedené na přelomu století,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Každý člověk by podle něj měl znát hodnotu svého tlaku či cholesterolu.
Podíl zemřelých na srdeční a cévní nemoci se postupně zlepšuje, v roce 1994 byl přes 55 procent, v roce 2021 necelých 42 procent. Česko přesto patří mezi evropskými zeměmi k nejhorším, například Francie je na tom o čtvrtinu lépe.
Kardiologové proto chtějí například jednat o úpravách obsahu preventivních prohlídek u praktických lékařů. Lidé s rizikem srdečních nemocí by mohli být lékařem sledováni častěji. Podle Válka se jedná i o tom, aby zdravotní pojišťovny lékařům za tyto prohlídky platily víc peněz. Asi 40 procent obyvatel ale tyto preventivní prohlídky vůbec neabsolvuje.
