K úpravě zdravotního pojistného se vláda postaví asi neutrálně

Autor: redakce | Zpravodaj | 4. 1. 2019

Praha 5. ledna (ČTK) – Návrh poslanců KSČM na zavedení automatického mechanismu plateb státu zdravotním pojišťovnám za jeho pojištěnce vláda před zákonodárci zřejmě nepodpoří, ale ani neodmítne. Na pondělní schůzi by měl kabinet zaujmout k novele o pojistném na veřejné zdravotní pojištění podle podkladů neutrální stanovisko. Komunisté chtějí, aby se úhrady vypočítávaly každý rok ze čtvrtiny průměrného platu za druhé čtvrtletí roku předchozího. Obdobný systém chystá i ministerstvo zdravotnictví.

Automatické změny plateb státu za děti, důchodce, nezaměstnané nebo vězně do systému veřejného zdravotního pojištění by podle zdůvodnění přinesly průhledný a předvídatelný vývoj výše pojistného. Účinnost předlohy navrhují poslanci KSČM od roku 2020. Konkrétní rozpočtové dopady neuvedli.

Kabinet upozorní podle předběžného stanoviska pro poslance a senátory mimo jiné na to, že údaje o průměrné mzdě, jak je zveřejňuje Český statistický úřad, se dlouhodobě zpřesňují. Novela by proto měla jednoznačně stanovit, od které hodnoty by se platby za státní pojištěnce odvíjely.

Po připomínkovém řízení je nyní vládní návrh, podle kterého by se pojistné za státní pojištěnce počítalo od roku 2021 rovněž ze čtvrtiny průměrné mzdy, ale tak, jak ji definuje zákon. Předností tohoto řešení by podle kabinetu byla jistota, že při případném poklesu mezd by se platba za státní pojištěnce meziročně nesnižovala. Změna chystaná ministerstvem zdravotnictví by podle podkladů stála stát v prvním roce 14 miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o 3,5 miliardy víc.

Letos platí stát pojišťovnám za každého svého pojištěnce 1018 korun měsíčně. Je jich zhruba 5,9 milionu. Současná úprava předpokládá, že příští rok bude stát odvádět 1067 korun.

Výpočet pojistného za státní pojištěnce se měnil už několikrát. Mezi roky 1993 a 1998 se odvíjel od minimální mzdy. Do roku 2003 byla částka pevně stanovená zákonem, poté ji tři roky upravovala nařízením vláda, další tři bylo automaticky vázáno na vývoj průměrné mzdy. V době ekonomické krize byl růst platby zastaven, potom se opět měnil nařízením kabinetu.

Z příjmů zdravotního pojištění, které loni přesáhly 300 miliard korun, tvoří platby za státní pojištěnce necelou čtvrtinu. Nákladů ale spotřebují tito lidé většinu.

mbc mal