Vyberte stránku

Olomouc, 13. června 2019 (ReFit Clinic) – Na kardiovaskulární onemocnění umírá v Evropě víc lidí, než na všechny druhy rakoviny dohromady. V České republice jich je každoročně kolem 50 000. Jejich společným jmenovatelem je ateroskleróza, často akcelerovaná vysokým cholesterolem v krvi. O to lepší zprávou pro stávající i potenciální pacienty je, že v ČR již rok funguje revoluční léčba pomocí inhibitorů PCSK9, která je hrazena zdravotními pojišťovnami.

Počet pacientů s kardiovaskulárními onemocněními se neustále zvyšuje. Za posledních 25 let se jedná o 67% nárůst. Po prodělaném infarktu nebo mozkové mrtvici je až 30% šance, že se další příhoda zopakuje do 4 let. Riziko úmrtí se přitom s dalšími atakami výrazně zvyšuje. Význam sekundární prevence, tedy dodržování zvolené léčby a zdravého životního stylu Češi neustále podceňují. V loňském roce došlo k revolučnímu zlomu: pro rizikové skupiny pacientů začaly zdravotní pojišťovny hradit novou léčbu pomocí inhibitorů PCSK9. Tato medikace výrazně snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi a zpomaluje či zcela zastavuje aterosklerotický proces. „I pro lékaře je velmi překvapivé, že prakticky nejsou pacienti, u kterých by tato léčba nedosáhla požadovaného snížení LDL cholesterolu. Naopak se však často setkáváme s pacienty, u kterých je pozitivní efekt léčby velmi silný,“ říká doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI, přednosta Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a LF MU.

V hlavní roli cholesterol: nezbytný i nebezpečný

Výrazný faktor v prevenci i léčbě představuje hladina cholesterolu v krvi. Přitom cholesterol je pro lidský organismus nezbytný, sehrává v těle zásadní roli při tvorbě buněčných membrán, hormonů a vitaminu D. Jde ale o jeho hodnoty. Hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 4,5 až 5,00 mmol/l a LDL cholesterolu do 3,00 mmol/l. Ten je totiž nebezpečný. Usazuje se v cévách a způsobuje aterosklerózu neboli kornatění tepen. Rizikovější skupiny (například osoby s vysokým krevním tlakem, pacienti po infarktu nebo mozkové mrtvici či diabetici) by se měly pohybovat v hodnotách ještě o zhruba 1,00 mmol/l níže. Obecně ale platí, že nižší hladina cholesterolu je lepší než hodnota vyšší. Dokonce i při poklesu hodnoty LDL cholesterolu pod 1,00 mmol/l zůstávají plně zachovány základní funkce organismu.

Proč dodržovat pravidla: riziko KV příhod se dá snížit až na třetinu

Více...  Choltice dokončují první etapu opravy zdravotního střediska

V České republice každoročně přibude téměř 20 000 nových pacientů s infarktem myokardu a dokonce ještě vyšší počet pacientů s cévní mozkovou příhodou. Především skupina pacientů s prodělaným infarktem myokardu spadá do kategorie velmi vysokého rizika společně s těmi, co prodělali infarkt opakovaně, nebo jedinci s komplexním koronárním postižením a lidmi s postižením dalších, nejen věnčitých, tepen. Těm všem pomáhá tzv. sekundární prevence spočívající v léčbě a dodržování rad odborníků. Takoví nemocní ale vždy musí užívat léky. Patří mezi ně léčiva ovlivňující pohotovost ke srážení krve, léky ovlivňující krevní tlak a další srdečně cévní funkce a zásadně také léky regulující hladiny krevního cholesterolu. Ty poslední reprezentují dlouhou dobu dostupné, bezpečné a účinné statiny. S použitím této léčby se ale jen 20 % pacientů dostane pod hodnotu 1,8 mmol/l. Pro ty, kterým statiny nestačí, se nabízejí další možnosti. V poslední roce k nim přibyl i revoluční přístup „boje proti vysokému cholesterolu“ v podobě injekční léčby tzv. PCSK9 inhibitory. Je prokázáno, že u extrémně rizikových osob lze díky této léčbě riziko kardiovaskulárních příhod snížit až na třetinu. Léčba může dokonce hladinu LDL cholesterolu redukovat až extrémně. Po dobře nastavené medikaci statiny a PCSK9 inhibitory se dá snížit hladina LDL cholesterolu i na 0,5 mmol/l. I při takto nízkých hodnotách se organismus pacienta nechová nepředvídatelně, dokonce i při snížení na 0,2 mmol/l nebyla prokázána rizika pro zdravotní stav. Léčba pomocí inhibitorů PCSK9 snižuje riziko infarktu o 27 % a mrtvice o 21 %.

Pohyb je jednou z cest ke zdraví

Pohyb sehrává zcela zásadní roli v prevenci infarktu myokardu, a to i po prodělané atace. Jeho absence naopak výrazně zhoršuje komplikace způsobené prvním srdečním selháním – klesá výkonnost, fyzická zdatnost a celkově se zhoršuje kvalita života. Po prodělaném infarktu se doporučuje vyhledat vhodnou aktivitu, optimálně rehabilitační cvičení. „Kardiovaskulární rehabilitace má různou podobu v jednotlivých fázích a její podoba se odvíjí od celkového stavu pacienta a přítomnosti dalších komplikací. Zpočátku, v akutní nemocniční fázi, probíhá velmi šetrně formou dechové a cévní rehabilitace, postupně se prodlužuje délka jednotlivých jednotek a zvyšuje intenzita cvičení. Cílem je návrat pacienta do původní kondice před infarktem myokardu a trvalé udržování pravidelné fyzické aktivity. Preferujeme především aerobní méně náročné aktivity jako Nordic walking, cyklistiku, turistiku, plavání doplněné o silové aktivity nižší intenzity. Velmi vhodné aktivity jsou například Tai chi, Joga apod.,“ vysvětluje doc. MUDr. Dalibor Pastucha Ph.D., MBA, tělovýchovný lékař z ReFit Clinic v Olomouci.

Více...  Parkoviště u hradecké nemocnice má být hotové v únoru

Důležitou součástí sekundární prevence je také úprava životního stylu. „Jde především o komplexní změnu životního stylu, která nezahrnuje pouze fyzickou aktivitu, ale obecné dodržování zásad sekundární prevence a zdravého životního stylu např. snížit celkový energetický příjem, příjem tuků – především živočišných, spotřebu cukrů a soli a snížit spotřebu alkoholu. Naopak doporučujeme navýšit pohybovou aktivitu, spotřebu vitamínu C, vlákniny a neslazených, nealkoholických tekutin. Naprostou samozřejmostí by mělo být přestat kouřit,“ doporučuje doc. Pastucha.

Nebojte se otestovat své riziko

Kardiovaskulární riziko by měl stanovit už praktický lékař. „Zvýšenou pozornost by svému KV riziku měli věnovat především muži starší 40 let, kuřáci, pacienti s obezitou, vysokou hladinou krevních tuků např. cholesterolu, nedostačenou pohybovou aktivitou, osoby vystavené dlouhodobému psychickému stresu a osoby s výskytem kardiovaskulárního onemocnění v rodině,“ uzavírá doc. Pastucha.