„Tento případ poukazuje na naprosté selhání právních záruk u pacientky, která se pravděpodobně sama nebyla schopna proti tomuto postupu bránit. Zdá se, že se po celou dobu nikdo nepozastavil nad tím, zda není možné nastavit péči jinak, aby nemuselo docházet k opakovanému kurtování. A to přesto, že o tom opakovaně rozhodoval soud a pacientka byla v řízení zastoupena advokátem,“ řekla právnička Zuzana Durajová, která se zabývá lidskými právy.
Předseda a mluvčí Okresního soudu v Opavě Milan Koller serveru řekl, že soud není zřizovatelem ani nadřízeným či kontrolním orgánem Psychiatrické nemocnice v Opavě a nemůže nemocnici navrhovat či doporučovat jiné postupy. „Soud je orgánem rozhodujícím, nikoli doporučujícím. Toto je věcí především opatrovníků dlouhodobě hospitalizovaných osob,“ uvedl Koller.
Případ je podle iROZHLAS.cz popsaný v oficiálním dokumentu ministerstva zdravotnictví jako mučení či nelidské zacházení. O kurtování pacientky soud věděl od roku 2013 a postup nemocnice schvaloval. To, že pacientka byla po dobu dvanácti let kurtovaná, dokládají utajované dokumenty ministerstva zdravotnictví a svědectví, která server získal. Dalším důkazem podle něj je 377 rozhodnutí a usnesení Okresního soudu v Opavě.
Pod většinou usnesení však podle serveru chybí podpis soudce. O zákonnosti kurtování dané pacientky často rozhodoval vyšší soudní úředník, což podle Durajové není v souladu se zákonem.
Podle zákona o zdravotních službách je možné klienta hospitalizovat nedobrovolně, když bezprostředně ohrožuje sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky a pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak. Nedobrovolnou hospitalizaci musí nemocnice do 24 hodin ohlásit soudu. Toto nahlášení většinou sepisuje ošetřující lékař.
Soud pak zahájí detenční řízení v psychiatrické nemocnici. V rámci toho je pacientovi přidělen právní zástupce. Klient si také může vybrat jiného právního zástupce, pokud s určeným zástupcem nesouhlasí. Soud má na detenční řízení sedm dnů, během kterých musí potvrdit, zda je nedobrovolná hospitalizace namístě. Soud má povinnost přezkoumat zdravotní dokumentaci daného pacienta a pacienta zhlédnout.
Jenže podle Durajové by to měl být právě soud, jenž chrání ty, kteří za sebe nejsou schopni rozhodnout, a v případě detence v psychiatrické nemocnici by měl postupovat s co největší obezřetností a ohledem na ochranu pacienta. „Soud také může podat podnět na opatrovnický soud, pokud se domnívá, že opatrovník si neplní své povinnosti,“ popisuje právnička. Kurtování a použití jiných omezovacích prostředků lze podle zákona využít jen v případě, že pacient je nebezpečný sám sobě nebo okolí. „Tedy opravdu jen v krajních případech,“ uvedla Durajová.
