Praha 30. března (ČTK) – Při celoročním ustálení času by měl být zaveden zimní, tedy standardní středoevropský čas. Lépe by vyhovoval přirozenému přírodnímu cyklu střídání světla a tmy daného otáčením Země kolem své osy. V rozhovoru s ČTK to uvedla bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Zavedení letního času by podle ní v zimě způsobilo delší tmu ráno a delší světlo večer. Hodinový posun při přechodu na letní čas a zpět způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností, upozornila.
„Pokud bychom přešli po celý rok na letní čas, pak by pro nás tak důležité vnější světlo v zimě začínalo až v devět hodin ráno. A déletrvající vnější světlo zvečera by nás pak dále po celý rok mohlo zpožďovat,“ uvedla Illnerová. Podle ní je rytmus spánku a bdění velmi nesymetrický. „Půlnoc je zhruba polovina tmavé části dne, ale my chodíme spát kolem jedenácté hodiny večer a vstáváme mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Přisvětlováním zvečera a pozdějším vnějším světlem zrána bychom za chvíli chodili spát po půlnoci,“ doplnila.
Lidé mají podle Illnerové tendenci spíše se zpožďovat, protože vnitřní hodiny mají o něco více než 24 hodin. K tomu, aby byli lidé přesně synchronizováni, pomáhá intenzivní ranní světlo. Způsobuje drobné denní předběhnutí chodu vnitřních hodin člověka tak, aby jeho vnitřní den trval také 24 hodin.
I po přetočení času na letní o hodinu dopředu vnitřní hodiny člověka běží podle vědkyně ještě chvíli podle standardního středoevropského času a chvíli trvá, než se přizpůsobí. „Aby se naše vnitřní hodiny přizpůsobily rychle, potřebovaly by intenzivní ranní světlo. Ale vstáváme-li například v šest hodin ráno, pak v době okolo jarní rovnodennosti v letním čase ještě žádné sluneční paprsky nepocítíme a vstaneme opět do tmy,“ popsala biochemička a fyzioložka.
Během adaptace na letní čas mohou nastat problémy s dřívějším usínáním, ale vstát musíme o hodinu dříve. Přitom jakékoliv zkrácení doby spánku je, jak řekla Illnerová, zátěží pro organismus a může snížit naši psychickou a fyzickou výkonnost. V důsledku toho se může krátkodobě zvýšit úrazovost až o pět procent. „Pokud určité nemalé části občanů vadí přechod na letní čas, vadí jim střídání času a potřebují spíše zůstat u jednoho standardního po celý rok, pak by to společnost měla pochopit a přijmout,“ shrnula Illnerová.
V úterý podpořili evropští poslanci plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy Evropské unie by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musejí nakonec souhlasit i členské země. Do dubna 2020 mají informovat Evropskou komisi, jaký čas si vybraly.
V české společnosti podle průzkumů zatím neexistuje jednoznačný názor na to, jaký čas by měl v zemi platit. Letní čas by podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK chtělo celoročně zachovat 44 procent dotázaných, pro zimní čas je 24 procent. Necelá třetina se zrušením střídání času nesouhlasí.
bad opm dvd
