Hygienička: Lidé hlásí 0,72 kontaktu, přísná opatření tak fungují

Praha 6. ledna (ČTK) – Lidé nakažení novým typem koronaviru podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové hlásí průměrně 0,72 rizikového kontaktu. Podle ní do dokazuje, že omezili kontakty a opatření fungují. Řekla to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Podle jiných odborníků kontaktů sice přes Vánoce ubylo, ale reálně jich je víc, zhruba čtyři až pět.

Průměrně 0,72 rizikového kontaktu vychází z dat ze 3. ledna. Hygienici považují za rizikový kontakt takový, který trvá více než 15 minut, lidé jsou k sobě blíž než na dva metry a nemají respirátor.

„Myslím, že fungují ta opatření, která byla přijata. Proto, že jsme ve stupni pět, tak je poměrně nižší míra mezilidských kontaktů,“ uvedla Rážová. S tím ale někteří odborníci nesouhlasí. Podle výkonného ředitele Centra pro modelování biologických procesů BISOP, které trasování dlouhodobě sleduje, René Levínského je její prohlášení v přímém rozporu s daty dlouhodobého sociologického šetření Život během pandemie.

Podle jednoho z jeho autorů, sociologa Daniela Prokopa, ze šetření vychází, že před Vánoci se lidé viděli v průměru za týden se 16 lidmi aspoň pět minut. „V průměru odhadují, že asi pět až šest z toho je po dobu minimálně 15 minut a bez roušky,“ sdělil ČTK Prokop. U lidí, kteří byli v kontaktu s někým nakaženým, to je podle průzkumu ještě víc. „Hygiena nezjišťuje celý týden, ale jen pár dní zpět. Ale stejně odhadujeme, že by tam lidé měli hlásit v průměru okolo čtyř až pěti kontaktů,“ dodal s tím, že přes Vánoce opravdu kontaktů díky omezení pracovních setkání ubylo.

Podle Rážové ale nejsou počty rizikových kontaktů zanesených v systému Chytré karantény konečné také proto, že kontakty v rodině se často neobvolávají a z trasování navíc úplně vypadávají děti.

Podle Prokopa ale lidé kontakty hlásit nechtějí také kvůli tomu, aby je nevystavili riziko ztráty příjmu kvůli karanténě. Podle průzkumu se určitě chce nechat po kontaktu s nakaženým nebo při ztrátě čichu testovat jen třetina pracujících lidí. „Pokud by stát k nemocenské doplácel 5000 korun kompenzujících výpadek příjmů, stouplo to na 47 procent,“ doplnil Prokop. Testování a trasování se tak podle něj omezuje hlavně na osoby, které mají kontaktů méně, například seniory. Rozdíly v kontaktech jsou podle něj i mezi údaji z trasování mezi kraji.

Možnost zvýšení nemocenské zmínila na jednání výboru také poslankyně Pirátů Olga Richterová. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je motivace lidí k dodržování opatření potřeba, ale například na omezení volného pohybu by peníze navíc vliv neměly, spíš naopak.

van mal