Lékařská knihovna byla v nemocnici otevřena už v roce 1959, fungovala ještě v původním nemocničním areálu v Zábřehu. Po přestěhování nemocnice v roce 1994 do stávajícího areálu byla umístěna v budově, kde nyní sídlí Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství. Podle Havrlanta chtěla nemocnice knihovnu přestěhovat nejen proto, že potřebuje rozšířit zázemí kliniky, ale i s ohledem na to, že dosavadní prostory už byly nevyhovující.
Knihovna se tak přesunula do prostor, které původně využívali zaměstnanci havarijní služby nemocnice. „Součástí knihovny jsou také dvě učebny, z nichž jedna bude sloužit pro Lékařskou fakultu, aby tady mohla mít cvičení či semináře,“ uvedl Havrlant. Součástí knihovny je i odpočinková zóna, zázemí pro její zaměstnance nebo třeba archiv. „Knihovna je určena pro všechny zaměstnance naší nemocnice, ale například i pro studenty, kteří se připravují na svoji kariéru,“ uvedl Havrlant.
Fond knihovny se každoročně doplňuje a rozšiřuje o nové tituly. Zájemci si mohou vypůjčit nejen odbornou literaturu a periodika z vlastního fondu knihovny, ale také z jiných knihoven a informačních středisek. Knihovna podle její vedoucí Ludmily Stuchlé nabízí například i rešeršní služby z domácích i zahraničních databází nebo překladatelské služby. „Samozřejmě elektronizace postupuje a je možné si řadu věcí najít, ale to základní studium je pořád ještě z literatury a z knih. Studenti i lékaři připravující se na atestace pořád ještě leží v knihách,“ řekl náměstek ředitele pro vědu a výzkum Petr Vávra.
K vůbec nejstarším výtiskům patří v knihovně Časopis lékařů českých a jeho první číslo z roku 1862. První číslo odborného časopisu vydal Jan Evangelista Purkyně, jehož busta rovněž zdobí Lékařskou knihovnu. Časopis vychází dodnes. K nejžádanějším titulům v knihovně patří publikace Intenzivní medicína od Pavla Ševčíka a pak také Anatomie.
