„ÚOHS se situací v distribuci léčivých přípravků zabýval striktně z pohledu možného porušení tržních pravidel. Nebral v potaz to, že výdej léčivých přípravků v lékárnách se neřídí pouze obchodními pravidly, ale jsou uplatňována pravidla v rámci poskytování zdravotní péče, jejíž je lékárenská péče nedílnou součástí,“ uvedl prezident ČLnK Aleš Krebs.
Podle komory současná pravidla distribuce vedou k nedostupnosti léků v některých lékárnách. Výrobci a distributoři, z nichž někteří jsou majetkově provázaní se sítěmi lékáren, podle ní dodávají léky selektivně a za výrazně rozdílné ceny. ÚOHS podle ní uvedl, že nebyl schopen najít relevantní data o distribuci léčivých přípravků, ta ale výrobci, distributoři i lékárny hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
„Jádrem sektorového šetření bylo porovnání distribučních modelů a jejich vlivu na oblast velkoobchodního i maloobchodního trhu s léčivy. Úřad zejména zajímalo, jak se distribuční model promítl do cenotvorby a dostupnosti léčiv hrazených z veřejného zdravotního pojištění, včetně uplatnění obchodní, respektive distribuční přirážky,“ uvedl ve středu předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Ministerstvo podle Válka doporučení projednalo a chce se se zástupci úřadu sejít, aby jejich návrhy projednalo a případně zapracovalo do zákona. V doporučení ÚOHS mimo jiné navrhuje rozvolnění pravidel pro prodej léků na předpis, včetně umožnění zásilkového prodeje, s čímž ČLnK nesouhlasí. „On-line prodej léků na předpis je velmi komplikované a složité téma,“ uvedl k tomu dnes ministr Válek. Je podle něj potřeba se podívat na to, co pomůže pacientům. „Je potřeba velmi intenzivně diskutovat s lékárnickou komorou, se stakeholdery, co je a co není smysluplné,“ dodal.
Podle komory antimonopolní úřad ignoruje podstatu lékárny jako zdravotnického zařízení a označuje ji jako „prodejnu“. „Lékárna je zdravotnické zařízení, patří tedy do systému zdravotnictví stejně jako nemocnice, polikliniky nebo ordinace lékařů. Lékárník jako zdravotník v první řadě poskytuje s výdejem léčivého přípravku zdravotní péči, jeho úkolem není pouhé předání léku pacientovi, ale především zajištění správného, účinného a bezpečného užívání a předcházení a eliminace lékových chyb,“ doplnil Krebs.
ÚOHS ve svém doporučení podle komory navrhuje zacházet s léky jako s běžným zbožím a zcela rozvolnit pravidla pro výdej léků na předpis. Navrhuje odstranit podmínku kamenné lékárny pro zásilkový výdej léků, léky na předpis by tak mohly nabízet i běžné e-shopy. „Nemožnost koupě léčiva na předpis on-line, resp. jeho doručení prostřednictvím doručovatelských služeb, snižuje spotřebitelské pohodlí, resp. blahobyt,“ píše se v doporučení ÚOHS.
Možnost zásilkového „výdeje“ léků navrhovali jako pozměňovací návrh předchozí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a poslanec Patrik Nacher (ANO), Sněmovna ho v červnu 2021 odmítla.
Podle Válka trh směřuje k tomu, že stále více produktů bude dostupných on-line. „Není to tak, že by ministerstvo zdravotnictví připravovalo novelu, kterou by třeba v letošním roce chtělo předložit do Poslanecké sněmovny, kde řešení nedostatku léků by byl on-line prodej,“ uvedl. Dodal ale, že je to téma, o kterém se bude intenzivně diskutovat a které ministerstvo nějakým způsobem musí reflektovat.
van rot
