Důvěra v očkování kolísá, podrývají ji dezinformace, říká studie

Autor: Lucie Fílová | Zpravodaj | 11. 9. 2020

Londýn 11. září (ČTK) – Očkovací programy ve světě ohrožuje polarizace politiky a dezinformace šířící se po internetu, upozorňuje nová studie, již zveřejnil odborný časopis The Lancet. Vedoucí výzkumu, jenž zahrnuje i Česko, upozorňuje, že zatímco svět napjatě čeká na první vakcínu proti covidu-19, vlády by měly věnovat pozornost tomu, jak obyvatelé vnímají očkování a reagovat na jejich případné znepokojení.

„Panují velké obavy o to, jak rychle bude vyvinuta vakcína (na covid-19), nicméně veřejnosti nejde tolik o rychlost, jako spíše o důkladnost, účinnost a bezpečnost,“ uvedla profesorka z Londýnské školy hygieny a tropického lékařství Heidi Larsonová, která výzkum vedla.

Studie mimo jiné odhalila, jak radikálně se liší názory na bezpečnost a účinnost vakcín v jednotlivých zemích. Kupříkladu Evropané jsou obecně vůči očkování skeptičtější než třeba Afričané. Nejvíce lidí reagovalo kladně na dotazy o důležitosti očkování v Iráku, Libérii a Senegalu, píše agentura Reuters.

Nicméně i v rámci Evropy je mezi jednotlivými státy obrovský rozdíl – zatímco v Litvě během výzkumu vyjádřilo důvěru ve vakcíny pouze 19 procent dotázaných, ve Finsku tak učinilo 66 procent obyvatel. V Polsku kampaň proti očkování srazila důvěru ve vakcíny o 11 procent za pouhý rok, upozorňuje agentura Bloomberg. Zatímco v roce 2018 tam „silně souhlasilo“ s bezpečností vakcín 64 procent dotázaných, loni to bylo jen 53 procent.

V Česku důvěra v bezpečnost vakcín podle studie za čtyři roky klesla. Zatímco v roce 2015 na dotaz, zda jsou vakcíny bezpečné, odpovědělo 41,84 procenta Čechů, že „silně souhlasí“, loni reagovalo stejně 38,95 procent obyvatel ČR. Naopak se vůbec nezměnil počet lidí, kteří na stejný dotaz odpověděli, že „silně nesouhlasí“ – jak v roce 2015, tak loni na něj takto odpovědělo 1,93 procenta dotázaných.

V některých evropských zemích, jako je Francie, Itálie, Irsko nebo Británie, pak důvěra obyvatel v očkování od roku 2015 vzrostla.

Naopak důvěra ve vakcíny za stejné období globálně nejvíce klesla v Indonésii, Pákistánu, Srbsku, Ázerbájdžánu, Afghánistánu a Nigérii. Podle Larsonové to souvisí s politickou nestabilitou v regionech, případně s náboženským extremismem.

„V některých zemích se více polarizují postoje. Více lidí se uchyluje k extrémům a buď silně nesouhlasí, nebo silně souhlasí,“ uvedla.

Například v Indonésii místní muslimští vůdci zpochybnili bezpečnost očkování proti spalničkám či zarděnkám a léčitelé propagují přírodní alternativy k vakcínám.

„Vnímání vakcín je mnohem proměnlivější, než bývalo. Celkově panuje ve světě mnohem více důvěry ve vakcíny. Ale nelze to brát jako fakt. Důvěra jde jednou nahoru, podruhé dolů,“ dodala Larsonová.

Pokud důvěra klesne, může to znamenat menší chuť lidí se nechat očkovat, zpoždění v očkování, a tudíž zvýšený výskyt nemocí, jako jsou spalničky, dětská obrna nebo zánět mozkových blan, jimž se dá očkováním předcházet.

Podle autorů studie je jejich výzkum dosud největší, jenž se věnuje důvěře lidí v očkování. Výzkumníci během čtyř let (od roku 2015 do 2019) zkoumali postoje více než 284.000 lidí ve 149 zemích.

ipl mka