Domácí péče dostává zelenou a stát ušetří

Autor: redakce | Zpravodaj | 29. 1. 2019

Praha 30. ledna 2019 (prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.) 

Zvýšením příspěvku ve III. a IV. stupni závislosti o několik tisíc měsíčně se bude na středeční schůzi 30.1. zabývat Senát. „Jde o důležitý zákon, který pomůže hlavně neformálním pečovatelům z řad rodiny a přátel postarat se o své blízké. Z toho profituje jak příjemce péče, který si většinou přeje zůstat doma, tak stát. Domácí péče bývá přitom významně levnější než ta v pobytových zařízeních,“ komentuje novelu zákona č. 108/2006 Sb. senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.

Podpora domácí péče sníží tlak na pobytová zařízení

Schválením novely by se zvýšil příspěvek na domácí péči o osoby ve čtvrtém stupni závislosti z 13 200 na 19 200 korun měsíčně a ve třetím stupni z 9 900 na 13 900 korun měsíčně, ať jsou již pečujícími osobami rodina či blízcí nebo terénní zdravotní a sociální pracovníci. Zvýšení příspěvku se nyní netýká péče v pobytových zařízeních. Možnost zůstat doma přitom příznivě působí na psychiku i zdravotní stav nemocného. Pečující osobě pak příspěvek vyrovná alespoň částečně ušlý zisk. Podpora by se podle analýz MPSV měla týkat zhruba 25 tisíc osob a státní rozpočet by stála 1,8 miliardy korun. Po letech převažující institucionalizované péče by se opět mohlo stát běžným zestárnout a zemřít doma. V zemích OECD pečuje o osoby s funkčním omezením v domácím prostředí více než desetina obyvatel starších padesáti let, často bezplatně v rámci pokračujícího sociálního vztahu. Odhadovaná ekonomická hodnota takové péče vysoce převyšuje hodnotu té institucionalizované. Podporou domácí péče se zároveň navýší omezená kapacita pobytových zařízení, která se tak stanou dostupnější těm, kteří jinou možnost nemají. „Pečovat o své blízké doma má i tak množství dalších úskalí, třeba ve vyšší prevalenci dušeních problémů u pečovatelů. Ti musí mít občas šanci nabrat síly a odpočinout si, ať už vystřídáním někým z rodiny nebo třeba využitím respitního pobytu. Nebudou alespoň muset řešit, z čeho zaplatí složenky,“ dodává profesor Malý.

Stárnoucí Evropa se připravuje na nedostatek pracovníků v dlouhodobé péči

Podle projekce OECD tvořily osoby starší 80 let v roce 1950 méně než 1 % světové populace a v roce 2050 bude jejich podíl V zemích OECD téměř 10 %. To bude mít značný vliv jak na financování dlouhodobé péče, tak na potřeby trhu práce. Očekává se proto nedostatek pečovatelů z řad rodiny i profesionálů. Jednotlivé státy pak zavádějí celou řadu podpůrných opatření pro pečují osoby, od dávek na péči přes proplácenou dovolenou, poradenské a psychologické služby nebo respitní pobyty, které by snížily riziko syndromu vyhoření. Výdaje na dlouhodobou péči mají do roku 2050 stoupnout o 5 až 20 % a ze současného 1,5 % HDP by se mohly vyšplhat až na dvojnásobek. Podle statistiky ÚZIS 34/2012 mohou ve většině zemí OECD požádat zaměstnanci pečující o nesoběstačného seniora o zkrácený úvazek. Řada států se zase pokouší zlepšit kvalitu pracovních míst i pro pečovatele z řad migrantů.

Šetřit na stáří budou povinně už čtyřicetiletí

Náklady na ubytování a stravu v pobytových zařízeních mohou být až třikrát větší než náklady na osobní a ošetřovatelskou péči dohromady. „To si vlády nikde nemohou dovolit financovat, a tak se uchylují k různým strategiím, aby přiměly občany prostředky na úhradu dlouhodobé péče mobilizovat,“ komentuje profesor Malý. Na ubytování a stravu přispívají běžně klienti pobytových zařízení z osobních úspor a majetku. V některých státech zase rozšířili zdanění i mimo populaci v produktivním věku nebo pobízejí občana k předfinancování, jako například v Německu. Zde jsou občané povinni vyčlenit si v soukromém pojištění na dlouhodobou péči část prostředků na úhradu budoucích závazků. Vedle toho je třeba v Japonsku vybíráno pojistné na dlouhodobou péči již od populace starší 40 let. „S rychle stárnoucí populací v rozvinutých zemích potřeba dlouhodobé péče zákonitě roste a je třeba se na ni připravit. Zvýšení příspěvku pečujícím je tak jedním z prvotních opatření budoucích komplexních změn,“ uzavírá profesor Malý.