Ottawa 6. srpna (ČTK) – Když vědci v kanadské provincii Alberta v roce 1989 vykopali zkamenělinu dinosaura zvaného centrosaurus, povšimli si těžce deformované kosti na noze. Objev tehdy připsali zahojené zlomenině, z nových poznatků však vyplývá, že se jednalo o nádor kosti – stejný, který dnes postihuje i člověka. Ze zvířete, které žilo před 76 miliony let, to učinilo prvního známého dinosaura, který měl zhoubný nádor, píše agentura Reuters.
Zhruba šest metrů dlouhý, býložravý centrosaurus žil v období křídy. Hlavu mu zdobil dlouhý roh a kostěný límec, podobně jako například známějšímu triceratopsovi. Na jeho lýtkové kosti však vyrostl „nádor větší než jablko“, říká paleontolog David Evans z Královského ontarijského muzea v Torontu, který se na studii publikované v odborném časopise Lancet Oncology podílel.
„Tento významný nález dokazuje, že dinosaury nezávisle na tom, jak velcí nebo mohutní se zdají, trápila řada stejných nemocí, které nalezneme u dnešních zvířat nebo u lidí – včetně rakoviny. Dinosauři nám připadají jako mýtické nestvůry, ale byla to skutečná zvířata, která stíhala ošklivá zranění a nemoci,“ dodal Evans.
Příčinou úmrtí pradávného plaza však pravděpodobně nebyla rakovina. Jeho tělo paleontologové objevili společně s pozůstatky stovky dalších centrosaurů, což naznačuje, že uhynul následkem přírodní katastrofa, jako například při záplavách. Nádor sice tomuto jedinci mohl snížit pohyblivost, před útoky velkých predátorů ho však chránilo právě stádo, domnívá se Evans.
nim šeb
