Sepse je podle odborníků nepřiměřená odpověď lidského těla na infekci, která vede až k poškození orgánů. Podle Holuba se může objevit po nákaze různými bakteriemi jako je pneumokok či meningokok, ale také viry včetně koronaviru SARS-CoV-2. Asi u 50 procent pacientů lékaři nevědí, jaká je přesně příčina.
„Před zavedením antibiotické léčby to bylo téměř stoprocentně smrtelné onemocnění,“ uvedl Holub. V době před pandemií covidu-19 byly nejčastější bakteriální sepse, po těžkém průběhu nákazy koronavirem vzniká sepse virová. Podle odhadů dle srovnatelných evropských zemí je nemocných asi 35.000 každý rok, data z roku 2021 ukazují asi 24.000 záznamů sepse a přes 3000 případů septického šoku. „Hodně to zatěžuje zdravotní systém, protože řada pacientů je hospitalizovaná v podmínkách intenzivní péče,“ dodal Holub.
Prevencí je mytí rukou, používání čisté vody, prevence nemocničních nákaz nebo nákaz při porodech, ale u některých bakteriálních infekcí také očkování. Ohroženější jsou malé děti do jednoho roku a senioři nebo lidé s oslabenou imunitou. Příznaky jsou podobné jiným nemocem, proto je podle Holuba třeba, aby lékař vždy vzal možnost sepse v potaz. Typická je horečka, ale také nezřetelná řeč nebo zmatenost, úzkosti, svalové bolesti, nemočení, dušnost nebo skvrny na kůži.
Zásadní podle Holuba je, aby byla sepse odhalila a začala léčit včas. Podle jedné ze zahraničních studií klesá šance na přežití každou hodinu, kdy není podané antibiotikum, o sedm procent.
Podle Terezy Šauer, která se se sepsí potýkala před rokem po nákaze kampylobakteriózou z kuřecího masa, nebyly v ČR dostupné téměř žádné informace o tom, co nemocné po propuštění z nemocnice čeká – jak dlouhá bude rehabilitace a jaké projevy s proděláním nákazy souvisí. Sama proto pomáhá překládat materiály celosvětové organizace, která se sepsi věnuje a snaží se pacienty propojovat mezi sebou.
„To, že pacient přežije a odejde z nemocnice neznamená, že má vyhráno,“ řekl Holub. Podle zahraničních studií podle něj z pacientů nad 50 let, kteří museli být kvůli otravě krve na JIP, celých 60 procent do deseti let zemře. Pro srovnání, pacientů po závažné autohavárii zemře 30 procent, po operaci srdce asi čtyři procenta.
Následky podle pacientky mají různé projevy od bolestí hlavy, přes potíže s pamětí nebo změny nálad. Někteří mají i potíže s pohybem. Jí samotné dávali lékaři desetiprocentní šanci na přežití. „Nejsem stejná jako jsem byla před tím,“ popsala Šauer.
Podle Holuba je péče o propuštěné pacienty nedostatečná. „V sousedním Německu jsou pro pacienty organizované kluby nebo jsou pravidelná školení pro praktické lékaře,“ řekl. Zásadní je pro pacienty také psychoterapie. „Po sepsi se objevuje post-traumatická stresová porucha, která významně snižuje kvalitu života a u starších i délku života,“ dodal s tím, že s podobnými stavy se vojenská nemocnice setkává u traumatizovaných vojáků.
