Řím 8. května (ČTK/AFP) – Jestliže ztratíme práci, zvyšuje se pravděpodobnost cévní mozkové příhody (mrtvice). A nejen to: rovněž návrat do zaměstnání po dlouhém období nečinnosti ohrožuje mrtvicí především muže středního věku, méně pak ženy, píše italský deník Corriere della Sera.
Potvrzuje to studie zveřejněná na stránkách časopisu Stroke vydávaného American Heart Association. Avšak tato studie byla uskutečněna v Japonsku a je zpochybňována. V této zemi totiž pracovní trh umožňuje zaměstnání na dobu neurčitou, podobně jako v Itálii. Naopak ve Spojených státech je zaměstnání méně garantováno.
Vědci analyzovali dopad ztráty zaměstnání a opětovného návratu do práce u více než 20.000 mužů a 19.000 žen ve věku od čtyřiceti do devětapadesáti let. Ukázalo se, že nezaměstnaní jsou vystaveni většímu riziku vzniku mrtvice jak ischemické (kdy dojde k ucpáním některé mozkové cévy krevní sraženinou), tak hemoragické (kdy je příčinou prasknutí některé z cév a následné krvácení do mozku). Ve studii však nebyli rozlišeni ti, kdo byli propuštěni, a ti, kdo ztratili práci z jiných důvodů. Ukázalo se rovněž, že lidé, kteří se vracejí do zaměstnání, jsou vystaveni riziku mrtvice stejně jako ti, kdo už práci nenašli.
V případě ztráty zaměstnání není těžké najít vysvětlení: již mnohé studie ukázaly, jak taková situace souvisí se zvýšením stresu spojeného s ekonomickými problémy, se stigmatem, jež vede k sociální izolaci, ke ztrátě vztahů na pracovišti a k rozpadu manželství. Všechny tyto situace mohou vést k nadměrnému užívání alkoholu a kouření, a to jsou faktory přispívající ke vzniku mrtvice.
A co se děje s těmi, kdo se do zaměstnání vrátili? Četné studie uskutečněné v západních zemích ukázaly, že opětovné zapojení do pracovního procesu s sebou přináší snížení psychického stresu, omezení pití alkoholu a kouření a znepokojení ohledně finanční situace. To vše je zdraví prospěšné.
Avšak výzkum provedený v Japonsku zdůrazňuje jiné okolnosti, které vysvětlují zvýšené riziko mrtvice u těch, kdo práci znovu našli. První z nich spočívá v tom, že ten, kdo se musí vyrovnat s novým zaměstnáním, se cítí být více nejistý, protože to předešlé ztratil, a vyhýbá se návštěvám u lékaře. Za druhé: nová práce je většinou méně odměňována než předešlá a to je zdrojem stresu. Za třetí: někteří lidé ztratili práci kvůli nemoci a to je omezuje i v novém zaměstnání.
Tyto výsledky však neplatí pro ženy. Jak je to možné? Některé ženy opouštějí zaměstnání z rodinných důvodů (narození dítěte atd.) a pak se do něho bez problémů vracejí. Alespoň tak je to v Japonsku. Výsledky japonské studie však nelze brát za bernou minci, a to i proto, že se nerozlišuje mezi těmi, kdo opustili zaměstnání dobrovolně, a těmi, kdo byli propuštěni, a nepřihlíží se tu k dalším faktorům, které mohou riziko mrtvice zvýšit.
Studie nás přesto vede k zamyšlení. Situace na japonském pracovním trhu může být poučná i pro nás. A zde je závěr studie: „Jistota zaměstnání v produktivním věku může pomoci snížit riziko mrtvice.“ To je poselství pro Japonce, ale snad také pro nás.
pel hej
