Řím 6. prosince (ČTK/Corriere della Sera) – Smog v zimním období zaplavuje města. Jak se chránit před znečištěním ovzduší a jak omezit jeho škodlivé dopady na lidské zdraví, o tom píše italský deník Corriere della Sera.
Především je třeba vyhýbat se dlouhodobějšímu pobytu venku, zejména v těch hodinách, kdy je znečištění nejhorší, uvádí profesor Sergio Harari, ředitel jednotky pneumologie v nemocnici Svatého Josefa v Miláně. Neprovozujte žádnou fyzickou aktivitu, když je koncentrace škodlivin v ovzduší nejvyšší, a vyhýbejte se nejvíce zamořeným oblastem. Dávejte přednost dopravě veřejnými prostředky nebo kolu, automobil nechte doma. Netopte dřívím, neboť způsobuje nezanedbatelné znečištění. Také spalování odpadků produkuje znečištění, připomíná profesor.
Je vhodné o víkendu ze znečištěného města uniknout? „Nejsou k tomu žádné vědecké studie, ale zdravý rozum nám radí, že můžeme-li, pak víkend v méně znečištěných oblastech umožňuje, abychom byli méně vystaveni smogu a přerušili jeho nepřetržité toxické působení na organismus. Odjet z města tedy má nepochybně příznivý účinek, ale nezapomeňme přitom, že naše cesta za lepším vzduchem přispívá k dalšímu zvyšování úrovně smogu,“ říká profesor Harari.
Četné masky a filtry na nos, které se běžně prodávají, mají jen velmi omezený nebo nulový účinek. Jsou však masky s větší filtrovací kapacitou a větší účinností. Problém s jejich užíváním spočívá v tom, že jsou příliš těžké, abychom je nosili delší dobu nebo při tělesném pohybu. Studií o reálném ochranném působení filtračních masek je velmi málo. Ani není vědecky prokázána účinnost nosních filtrů. Navíc vzhledem k tomu, že dýcháme také ústy, nemá jejich používání větší význam, říká profesor Harari.
Podle profesora Harariho je rovněž důležité udržovat v domácnostech teplotu nepřesahující v zimě 20 až 21 stupňů Celsia, zbytečně nesvítit, používat osvětlení s nízkou spotřebou elektřiny a vypínat domácí spotřebiče i z režimu standby.
Na znečištění ovzduší má vliv i to, co jíme: jestliže konzumujeme nesezonní ovoce, podporujeme tím jeho přepravu z jednoho konce světa na druhý. Častější dovolená, automobil pro každého člena rodiny: to vše přispívá k emisím.
Také v uzavřeném prostředí registrujeme znečištění. Je to způsobeno špatnou ventilací a množství některých škodlivin pak může být vyšší než venku. Nedávná studie ukázala souvislost mezi znečištěním uvnitř škol v pěti evropských zemích a častým výskytem dýchacích problémů, suchého kašle a rýmy.
K nejvíce znečišťujícím zdrojům uvnitř budov patří kouření, plynové sporáky, krby, plynové topení, ale také klimatizace produkující plísně, houby a bakterie. Při výběru spotřebičů s nízkým dopadem na životní prostředí se můžeme řídit označením Evropské unie Ekologicky šetrný výrobek (Ecolabel EU).
Ke znečištění ovzduší jsou více citliví senioři. Důvodů je mnoho a působí tu zároveň různé faktory. Především staří lidé mnohem častěji trpí chorobami, které znečištění zhoršuje, jako jsou kardiovaskulární choroby a nemoci dýchacího ústrojí. Organismus seniorů má také menší schopnost snášet fyzické stresové situace. Staří lidé trpí chronickými chorobami, u nichž stačí malá změna rovnováhy mezi organismem a vnějším prostředím, aby to mělo závažnější dopady.
Rizikovou kategorií jsou také děti, zejména ty nejmenší, protože obranné mechanismy organismu u nich ještě nejsou dostatečně vyvinuty. Mnohé orgány se teprve vyvíjejí a na jejich vývoji to může být znát. Například plíce, jsou-li vystaveny vysokým koncentracím některých škodlivin, mohou vykazovat určité zpoždění ve svém růstu. Děti také dýchají rychleji než dospělí, zejména při hrách, a proto se v jejich plicích vystřídá za minutu větší objem vzduchu i se škodlivinami. Konečně dítě je menší než dospělý, takže je více vystaveno výfukovým plynům, upozorňuje profesor Harari.
pel lcm
