Zřízení databáze je dalším z řady návrhů v rámci posílení společné zdravotní politiky, s nimiž Brusel přichází v reakci na covidovou pandemii. Ta podle komise ukázala složitost současných administrativních postupů v jednotlivých zemích, které zjednodušil například jednotný covidový certifikát umožňující i v době pandemie cesty přes hranice.
„Sdílení dat bude zachraňovat životy,“ prohlásila eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová, podle níž se díky databázi lidem dostane rychlejší a efektivnější zdravotní péče u lékařů ve jejich zemi i dalších unijních státech.
Komise v očekávání kritických hlasů od ochránců soukromí tvrdí, že systém bude zabezpečen před zneužitím. Data mají být přístupná pacientům, lékařům, ale i vědcům pro výzkumné účely.
Unijní exekutiva si vedle zjednodušení a zrychlení zdravotní péče slibuje od systému také úspory, které odhaduje až na miliardu eur (24,7 miliardy korun) ročně. Ušetřit se má například na nadbytečně prováděných vyšetřeních či zbytečných lékařských předpisech.
Pokud státy a europarlament návrh schválí, databáze by podle představ komise měla být v provozu od roku 2025.
