Vyberte stránku

Praha/Hradec Králové, 13. 5. 2019 (MaVe PR) – Až polovina lidí s plicní embolií by se mohla léčit doma. Domácí péče pro ně znamená více komfortu, možnost se pohybovat, menší riziko nákazy nemocničními bacily. Kromě toho by stát ušetřil statisíce korun ročně a nemocnicím by se uvolnila lůžka. V současné době musí ležet v nemocnici velká většina pacientů s touto diagnózou bez rozdílu. V průměru zde stráví více než 8 dní. O změně v přístupu k pacientům s plicní embolií a o tom, jak je správně rozčlenit na ty, kteří se doma léčit mohou, a kteří by měli raději zůstat v nemocnici, se budou bavit stovky hematologů a dalších specialistů na choroby krvetvorby, kteří se tento čtvrtek sjíždí do Hradce Králové na XXVI. česko-slovenskou konferenci o trombóze a hemostáze.

Plicní embolie je závažné onemocnění – po srdečním infarktu a mozkové mrtvici třetí nejčastější příčina úmrtí na srdeční choroby v České republice. „Důvodem je to, že se zpočátku neprojevuje vůbec nebo tak nenápadně, že ji lze snadno přehlédnout. Avšak ve chvíli, kdy už u pacienta o této nemoci víme, umíme ji velmi dobře léčit. U 30 % případů je embolie natolik mírná, že po několika hodinách pozorování je lepší pacienta propustit domů a v klidu léčit perorálními léky. Do 3 dní je pak třeba pacienta telefonicky zkontaktovat, zda je vše v pořádku, a do dalších 14 dní vidět na kontrole,“ vysvětluje angiolog doc. MUDr. Radovan Malý, Ph.D., který o tomto tématu bude svým českým a slovenským kolegům přednášet. Zbylých přibližně 20 % pacientů s mírnější formou plicní embolie by lékaři mohli propustit už po 3 až 4 dnech do domácího léčení. „U nás v nemocnici na tento model už postupně najíždíme, zatímco před 4 lety se mohlo léčit doma 5 % pacientů, nyní je počet dvojnásobný a stále roste,“ pokračuje doc. Radovan Malý. Podle něj je však třeba nejdříve pacienty roztřídit, jaké je u nich riziko. „Sledujeme například tepovou a dechovou frekvenci, tlak, teplotu, nasycení krve kyslíkem, přítomnost přidružených nemocí, věk či pohlaví. Mužům se totiž plicní embolie často vrací,“ vysvětluje lékař.

Více...  Premiér bude s šéfy zdravotních pojišťoven jednat o úhradách

Plicní embolie nemusí mít žádné příznaky, později se projevuje náhle vzniklou dušností, bolestí na hrudi, kolapsem a prudkým poklesem krevního tlaku. Vzniká tak, že se v těle uvolní krevní sraženina a ucpe hlavní tepnu či okolní větve, které přivádí krev do plic. Krevní sraženina může vzniknout například po operacích, v těhotenství, po úrazu nebo v souvislosti se zhoubným onemocněním, známý je vliv hormonální antikoncepce či léčba estrogeny. V roce 2016 skončilo v českých nemocnicích 8 535 lidí s diagnózou plicní embolie, jejich průměrný věk činil 67,3 let. Z celkového počtu zemřelo kvůli plicní embolii 536 pacientů. „U pacientů je třeba už zpočátku zohlednit více faktorů, které ukazují, jak moc jsou ohroženi. Riziko se kumuluje. Pokud má 18letá dívka genetickou zátěž, hormonální antikoncepci a úraz dolní končetiny ze sportu, kvůli kterému má sádrovou fixaci, je riziko plicní embolie násobně větší,“ doplňuje prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., který patří mezi světové kapacity v léčbě plicní embolie.

O zavedení domácí léčby plicní embolie podle doc. Radovana Malého rozhodují jednotlivá pracoviště sama. Důležitá je pro ně přítomnost urgentního příjmu, kde mohou nechat pacienty s embolií pár hodin na pozorování. Náklady na hospitalizaci 1 pacienta po dobu 8 dní lékaři spočítali na téměř 12 500 korun. Tyto peníze by podle doc. Radovana Malého mohly putovat například do kvalitnějších léků proti srážení krve, které pacienti s touto diagnózou užívají.