Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-03-01
End: 2021-03-01
Location: Poděbradská 538/46

Tělo poloviny populace si neumí poradit s kyselinou listovou. Řešením…

3 prosince, 20203 prosince, 2020
by Aneta Řezníčková

Kyselina listová se ženám v období těhotenství doporučuje už léta. Tato látka je označována jako důležitá prevence vad neurální trubice u vyvíjejícího se plodu. Jenže podle nových studií organizmus 50 procent populace neumí kyselinu listovou metabolizovat na látku, která je pro tělo klíčová, tedy na aktivní folát.

„Jez tu listovou zeleninu, obsahuje hodně kyseliny listové.“ Kolik z nás tuhle větu už slyšelo? Jenže tahle poučka je úplně mimo. Kyselina listová se ve stravě přirozeně nevyskytuje. Byla vytvořena synteticky právě jako jedna z forem folátu (vitamínu B₉). „Vědci si totiž tehdy všimli, že pokud jsou potraviny obsahující foláty vystaveny teplu a světlu, tyto důležité látky z nich mizí. A tak byla vyrobena plně oxidovaná syntetická kyselina listová, která měla jako doplněk stravy tento problém jednou pro vždy smést ze stolu,“ vysvětluje článek na webu Yarilo.cz.

Avšak kyselina listová je sama o sobě neaktivní. Aby byla tělu prospěšná, musí ji přeměnit na aktivní folát. To by nebyl problém, kdyby nové studie neukázaly, že více než 50 procent populace nemá dostatečné množství enzymu MTHFR, který v konečné fázi metabolického procesu přeměnu zajistí v dostatečném množství. Nezpracovaná neaktivní kyselina listová se bez tohoto procesu vstřebává beze změny do krve a může i škodit.

Ve chvíli, kdy je žena těhotná, potřebuje její tělo zvýšené množství aktivního folátu. Je však velmi obtížné získat denně tuto dávku jen z jídla. V současné době proto existují doplňky stravy, které místo nemetabolizované kyseliny listové nabízejí rovnou aktivní folát.

Těhotenství však není jediná oblast, kde se o suplementaci aktivním folátem mluví. Například podle studie České stomatologie a praktického zubního lékařství z roku 2019 pomohla náhrada kyseliny listové aktivním folátem i při léčbě recidivující aftózní stomatitidy, tedy chronické tvorby aft na sliznici dutiny ústní. Do studie byli vybráni pacienti, kteří na léčbu takzvanou Škachovou kúrou, která zahrnuje i použití kyseliny listové, nereagovali. Látka byla proto nahrazená aktivním folátem a byl přidán i vitamin D3, který posiluje imunitu. U 70 % případů pak tato léčba zabrala.

Doporučené články

Jak se zrodil penicilin. Díky otevřenému oknu a plesnivému melounu

24 září, 202025 září, 2020
by Aneta Řezníčková

Bylo září roku 1942 a největší farmaceutické firmy se začaly zabývat objevem Skota Alexandera Fleminga. Svět se změnil, poznal penicilin. Látku, díky které byly zachráněny desítky miliony životů ohrožených bakteriální infekcí jako například streptokoky, stafylokoky či pneumokoky. Objev této látky byl šťastnou shodou okolností.

V březnu roku 1942 ležela Anne Sheafe Millerová se streptokokovou infekcí na lůžku v nemocnici v New Haven. Lékaři se u její postele už měsíc střídali, ale ani možnosti transplantace krve a chirurgický zákrok nepomohly. Tehdy na tuto infekci lidé umírali podstatně běžně, píše The New York Times ve svém článku.

Když Millerová upadla do bezvědomí, uchýlili se lékaři k experimentálnímu léku, který měl za následek prudký pokles vysoké teploty přes noc a stav pacientky se výrazně zlepšil. Injekce s penicilinem tehdy Millerové zachránila život. Žena se díky tomu dožila až 90 let a stala se první pacientkou, která přežila díky tomuto antibiotiku.

Dobrá zpráva byla, že léčba fungovala. Špatná zpráva byla, že se na první pacientce vypotřebovala skoro polovina dostupné experimentální zásoby. Druhá světová válka zuřila a všude po světě byly miliony pacientů, kteří čekali na stejnou záchranu jako Millerová.

Doslova přiletěl oknem

Látku objevil úplnou náhodou již o 14 let dříve, v září 1928, skotský fyzik a mikrobiolog Alexander Fleming, když v Petriho misce s bakteriemi objevil plíseň, která bránila růstu bakterií a zabíjela je. Údajně tomu pomohlo otevřené okno, které nechala Flemingova asistentka otevřené a plísně tak nalétaly do misek. Tehdy si Fleming sotva dovedl představit, jak velký význam v současné medicíně jeho objev bude mít, avšak jeho postřeh ho vedl k dalšímu výzkumu. Až v roce 1940 se oxfordskému chemikovi Ernstu Chainovi a biochemikovi Howardu Floreyovi podařilo izolovat čistý penicilin, který byl následně experimentálně testován, avšak nesetkal se s velkou podporou ze strany státu ani soukromých továren.

Velká část výzkumu se následně rozjela v USA, kde se vědci snažili zjistit, zda lze penicilin získat i z jiných plísní. Odborníci ve státě Illinois narazili na kmen plísní na kusu žlutého melounu, který nabízel mnohem větší množství penicilinu než kterákoliv z původních odrůd, píše americký server The Saturday Evening Post. Kapacita produkce začala tehdy postupně narůstat. Podle vědeckých odhadů zachránil doposud penicilin více než 82 milionů životů. V roce 1945 získal Fleming, Florey a Chain Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

V Československu byl první penicilin připraven rok před koncem druhé světové války, tedy v roce 1944. Výroba probíhala v Dolních Měcholupech v chemicko-farmaceutické továrně B. Fragner, která zde dodnes funguje pod jiným jménem.

Doporučené články

Cvičením k duševní rovnováze nebo těhotenství. Hormonální jóga pomáhá ženám…

10 září, 202010 září, 2020
by Aneta Řezníčková

Emoce jak na horské dráze, špatná pleť i nálada, zadržování vody, problémy s otěhotněním, menopauza či třeba PMS. Hormonální nerovnováha umí občas s člověkem pěkně zamávat. Systém jógové terapie, který vychází z tradičních jógových technik i vědeckých studií má za cíl tyto výkyvy ustálit.

Když jí bylo 63, dostavila se zakladatelka hormonální jógy Brazilka Dinah Rodriguesová (93) ke svému gynekologovi na pravidelnou prohlídku. Nad rozbory jejích testů se doktor nestačil divit. Výsledky hormonální hladiny jeho pacientky naznačovaly, že před ním sedí spíše dvacetiletá žena než postarší dáma v období klimakteria. Rodriguesová tehdy pravidelně cvičila hatha jógu.

Výsledky kontroly odstartovaly zájem obou dvou o propojení jógy s detailním studiem lidské fyziologie. Rodriguesová se zaměřila na fyziologii žláz s vnitřní sekrecí. „Studovala jsem, jak funguje hormonální systém, stejně jako různé symptomy jeho narušené rovnováhy v konfrontaci s terapeutickým aspektem jógy. Došla jsem k práci, která se postupně ukazovala jako nesmírně účinná,“ uvedla Rodriguesová v rozhovoru pro iDNES.cz.

Na menopauzu i cukrovku

Ucelená soustava cviků proslavila jogínku nejen v Brazílii, posledních 20 let cestuje a školí nové lektorky po celém světě a má za sebou stovky žen (i mužů), kterým pomohla s jejich problémy. „Hlavně díky dynamice a dýchání stimuluje cvičení naše žlázy. Svoji roli samozřejmě hraje i posílení a uvolnění klíčových oblastí těla tak, aby byly orgány dobře zásobeny krví,“ vysvětluje v rozhovoru Rodriguesová.

Hormonální jógovou terapii vytvořila Rodriguesová původně pro ženy, které během menopauzy trpí sníženou hladinou hormonů. Postupně se však záběr Rodriguesové rozšířil a dnes její sestavy cvičí ženy kvůli nejrůznějším problémům: bolestná menstruace, PMS, snížené libido, migrény, výkyvy nálad, padání vlasů a lámání nehtů, problémy se štítnou žlázou, polycystické vaječníky, neúspěšné otěhotnění či cukrovka.

A jak často cvičit? Podle Rodriguesové stačí 30 minut denně, ale jak sama říká, čím častěji, tím rychleji se dostaví pozitivní účinky. Nejde přitom o to, zda je žena ohebná či nadaná, hormonální jóga je pro všechny – celkem snadné pohyby mohou cvičit jak dívky, tak i ženy v pozdějším věku. A nejde jen o ženy. Rodriguesová se zaměřila i na andropauzu, tedy mužskou obdobu přechodu.

Naopak nežádoucí je hormonální jóga pro ty, kteří užívají léky pro snížení hladiny hormonů. Cvičení totiž funguje protichůdně. Stejně tak není hormonální jóga vhodná pro těhotné ženy či ženy, které mají rakovinu prsu a užívají hormonální léčbu.

Hormonální jógovou terapii vyučují certifikované lektorky na víkendových kurzech nebo na klasických lekcích.

Zpravodaj

Nemocnice chtějí na odměny pro zdravotníky desítky až stovky…

4 září, 202010 září, 2020
by Aneta Řezníčková

Praha 4. září (ČTK) – O dotace ve výši desítek až stovek milionů korun žádají nemocnice na odměny pro své zaměstnance, kteří pracovali na jaře v době pandemie koronaviru. Vyplynulo to z ankety ČTK mezi zástupci nemocnic. Ze státního rozpočtu bylo na odměny vyhrazeno 11,2 miliardy korun a ministerstvo zdravotnictví přijímá žádosti o ně do soboty. Zdravotníci v nemocnicích akutní a lůžkové péče mají podle vlády dostat za období od března do května 75.000 korun, pokud mají celý úvazek. Ostatním pracovníkům náleží odměna 30.000 korun.

Například Krajská zdravotní, která v Ústeckém kraji spravuje pět nemocnic, žádá o maximální dotaci, která pro ni byla na odměny určena, a to zhruba 524 milionů. Zástupci společnosti to uvedli v tiskové zprávě.

O podobnou částku požádal Jihomoravský kraj jako zřizovatel devíti nemocnic a záchranné služby. Z toho 400 milionů je pro nemocnice a peníze mají být pro zhruba 5500 lidí. „Záchranná služba peníze na odměny už dostala, nemocnice je dostanou v říjnu,“ řekl krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně podala požadavek na 213 milionů. Odměna bude zaměstnancům krácena podle výše úvazku a počtu odpracovaných hodin i přítomnosti na pracovišti například s ohledem dovolenou nebo pracovní neschopnost, uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

O stovky milionů na úhradu mimořádných odměn zdravotníkům žádá i Nemocnice Pardubického kraje, pod kterou patří pět krajských nemocnic, nebo královéhradecká fakultní nemocnice, kde odměny dostane zhruba 5300 zaměstnanců. Královéhradecké krajské nemocnice chtějí na odměny podle mluvčí Lucie Chytilové přes 200 milionů. Požadavky oblastních nemocnic jsou o něco nižší, například náchodská požaduje sto milionů, jičínská 66,5 milionu a trutnovská 49 milionů Kč.

Ostravská fakultní nemocnice podklady pro dotace pošle v sobotu. Podle odhadu, který se bude dnes zpřesňovat, bude žádat o 278 milionů Kč pro 4200 zaměstnanců, uvedla mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Liberecká krajská nemocnice žádá 213,5 milionu korun řádově pro 3000 lidí. Její mluvčí Václav Řičář ČTK řekl, že odměny jsou určeny pro všechny zaměstnance, kteří pro nemocnici v daném období pracovali, tedy i pro ty, kteří pro ni už nepracují.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně požádala o 164 milionů korun pro 2592 zaměstnanců, řekl dnes ČTK mluvčí nemocnic Zlínského kraje Egon Havrlant. O 50 milionů nižší je žádost o dotaci, kterou státu směřuje Karlovarská krajská nemocnice, kam spadá nemocnice v Karlových Varech a Chebu. Podle mluvčího Vladislava Podrackého má být odměněno 1922 zaměstnanců.

Nemocnice Plzeňského kraje, která zastřešuje krajské nemocnice, požádala podle mluvčího Jiřího Kokošky o více než 100 milionů. „Po odečtení povinných odvodů si částku rozdělí zhruba 1900 zaměstnanců všech šesti krajských nemocnic,“ řekl. Fakultní nemocnice Plzeň odeslala na ministerstvo žádost o příspěvek na odměny pro téměř 5000 pracovníků ve výši přes 332 milionů. „Částka je včetně odvodů zaměstnavatele,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí Gabriela Levorová.

Kolem 80 milionů požadují na odměny podle mluvčích Krajská nemocnice v Příbrami nebo krajem zřizovaná nemocnice v Novém Městě na Moravě. O dotaci zažádala rovněž společnost AGEL Středomoravská nemocniční. Částku ale nesdělila. „Žádost byla podána pro všechny zaměstnance, kteří na dotaci mají nárok,“ řekla Radka Miloševská ze společnosti, která provozuje krajské nemocnice v Prostějově, Přerově a Šternberku.

red ktp dr

Zpravodaj

Muto: Pro uspořádání OH není vakcína proti koronaviru nezbytná

4 září, 2020
by Aneta Řezníčková

Tokio 4. září (ČTK) – Vakcína proti koronaviru není podmínkou pro to, aby se příští rok mohly uskutečnit z letoška odložené olympijské hry v Tokiu. Prohlásil to výkonný ředitel organizačního výboru Toširo Muto po první schůzce pracovní skupiny složené z vládních činitelů, zdravotních expertů a zástupců japonského olympijského výboru, která má vypracovat a ujasnit pravidla, jak hry uspořádat.

„Není to nezbytný předpoklad,“ řekl Muto k vakcíně. „MOV a (Světová zdravotnická organizace) WHO už to probíraly. Není to podmínka k uspořádání her. Pokud by ale vakcína byla vyvinuta, samozřejmě bychom to ocenili. Pro Tokio 2020 by to bylo skvělé,“ dodal.

Pracovní skupina se bude v příštích měsících scházet pravidelně a bude řešit jednotlivé praktické otázky uspořádání her. Probírat se bude například to, jak dostat sportovce do Japonska, podmínky testování na koronavirus, bezpečnostní opatření na sportovištích, hygienická opatření v olympijské vesnici, pravidla pro fanoušky a mnoho dalších detailů.

„Co se týče diváků, ještě jsme žádné podmínky nestanovili, ale rádi bychom se vyhnuli situaci bez obecenstva,“ řekl Muto. Další shrnující výstup z jednání pracovní skupiny očekává do konce roku.

Pořadatelé pracují na řadě scénářů a připravují zjednodušené hry, aby pokud možno minimalizovali finanční ztráty. Ty budou v každém případě obrovské, odhadují se na miliardy dolarů. Nový olympijský rozpočet by měl být k dispozici v říjnu.

Pokračující pandemie koronaviru ale vyvolává pochybnosti, zda se do příštího roku situace uklidní natolik, aby bylo možné OH bezpečně uspořádat. Velká část japonské veřejnosti se v průzkumech vyslovila pro další odklad nebo zrušení her.

gpa nkr

Zpravodaj

Prymula: ČR by měla mít od října rychlejší test…

4 září, 20204 září, 2020
by Aneta Řezníčková

Praha 4. září (ČTK) – Česko by mělo mít od října rychlejší testy na koronavirus. Nákaza by se nezjišťovala z výtěru z nosohltanu, ale ze slin. Výsledek by byl zhruba za 45 minut. Na semináři o telemedicíně to dnes řekl vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj se nyní upravuje také evidence karantén, a to kvůli říjnovým volbám.

„Určitý zlom by měla znamenat možná změna testování. Pokud dopadne vše z hlediska srovnávacích testů dobře, měli bychom od 1. října mít proteinové testy, které jsou rychlejší. V jednom cyklu umožňují detekovat pozitivitu na změně zabarvení po inkubaci v inkubátoru, kde se nastaví teplota. Po nějakých 45 minutách máme výsledek,“ uvedl Prymula.

Nyní se používá výtěr z nosohltanu štětičkami, tedy PCR test. Při tomto vyšetření se zjišťuje genetická informace viru v ribonukleové kyselině (RNA). Výsledky mají lidé mít do 48 hodin. U levnějšího a rychlejšího proteinového LAMP-testu stačí sliny. Tento typ testů se využívá už dlouho u jiných nákaz.

Prorektor Univerzity Karlovy a šéf výzkumného týmu v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka ve čtvrtek Českému rozhlasu řekl, že testy ze slin jsou příležitost k masovému testování. Podle něj by se vyplatilo, kdyby bylo testování pro všechny zadarmo.

Univerzita Karlova v polovině srpna oznámila, že se soukromým sektorem vyvíjí společný test na chřipku a koronavirus, který by se mohl na trh dostat zhruba v půlce září. Akademici sdělili, že jsou připraveni zapojit do testování své laboratoře jako na jaře.

Podle Prymuly dosud nebyli dobře evidováni všichni, kteří skončili v karanténě. Do ní se dostávají hlavně lidé, kteří byli s nakaženými v kontaktu. Lékaři jim vystavují e-neschopenku. Podle údajů ministerstva práce jich vydali od 1. března do 3. září 76.101.

„Modelů, jak být v karanténě, je celá řada. Doposud to úplně nevadilo z hlediska evidence, byť jsme byli schopni exaktně evidovat případy nařízené z hygieny a vystavené e-neschopenky od praktiků. Další, které v systému unikaly, úplně dobře evidovány nebyly,“ řekl Prymula.

Podle něj se nyní evidence upravuje, a to kvůli říjnovým volbám. „Vznikl tady obrovský požadavek, aby bylo umožněno všem volit. Systém se modifikuje včetně markerů, jak lidi označit, abychom je byli schopni identifikovat a vědět, kolik lidí v režimu karantén je,“ řekl Prymula.

Nyní proplácené testy mají většinou lidé s příznaky či ti, kteří byli od nakažených méně než dva metry aspoň 15 minut. Elektronickou žádanku dostávají od hygieniků či od svých lékařů. Ti, kteří jdou na test sami a platí si ho, ji nemají. Teď by se měla vyplnit i jim v odběrovém místě a zaevidovat. Bez e-žádanky by se odběr neměl provést, uvedl Prymula.

Jako výhled do budoucna zmínil případné „covidové pasy“. Lidé by například mohli mít QR kódy s informací, že mají negativní test. Využilo by se to třeba při návštěvě různých akcí či při cestování. „Je to další možnost, jak systém optimalizovat a rozšířit,“ dodal vládní zmocněnec.

ktk snm

Zpravodaj

Hygienici přeřadili Prahu do horšího stupně rizika koronaviru

28 srpna, 202031 srpna, 2020
by Aneta Řezníčková

Praha 28. srpna (ČTK) – Hygienici zařadili Prahu do oranžového, tedy druhého stupně rizika nákazy koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se ale zatím nezavádějí zpřísněná bezpečnostní opatření jako omezení otevírací doby restaurací a barů. Do zeleného, prvního stupně rizika, nově patří okresy Kolín, Příbram, Žďár nad Sázavou a Brno-město. V ostatních okresech je podle hygieniků riziko nákazy zanedbatelné.

Situace v Praze se podle Vojtěcha zhoršuje, proto hygienici přistoupili ke změně hodnocení rizika ze zeleného stupně. Zatím situaci hodnotí na spodní úrovni oranžového stupně, i proto zatím nezavedli rozsáhlejší restrikce. „Situace v Praze se zhoršuje. Kdyby se posunula dál, museli bychom rozšířit nošení roušek do dalších prostor nebo zavírat noční provozy,“ řekl ministr.

Razantnější opatření by podle něj stát přijal, pokud by se zvyšoval počet nakažených zdravotníků. „Nechceme přece po lidech něco, co by zásadně omezovalo základní lidská práva. Doufám, že lidé budou respektovat zákony, klademe důraz na individuální zodpovědnost. V případě porušování opatření mohou přijít sankce, blokové pokuty, ale to by mělo být to poslední,“ podotkl.

Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová uvedla, že kvůli zhoršení situace se začnou povinně nosit roušky v prostorách Letiště Václava Havla. Kromě toho začne od 1. září platit nařízení ministerstva zdravotnictví, které povinnost roušek zavádí ve veškeré veřejné dopravě, ve zdravotnických a sociálních zařízeních a na úřadech.

Místa nákazy jsou podle Jágrové vedle pražského klubu Techtle Mechtle, s nímž se podařilo spojit už 250 nakažených, z nich 192 v Praze, různé taneční kluby a herny. „Pražská hygienická stanice ve spolupráci s policií prováděla po dobu jednoho měsíce kontrolu nošení roušek v metru. Přibližně 90 procent lidí je mělo při vstupu a 99 procent lidí v metru,“ řekla.

Jágrová také uvedla, že Praha zvládá 5000 odběrů za den, další dvě odběrová místa vzniknou ve Žlutých lázních a na Letné.

Ve školách budou podle Jágrové roušky doporučené, nikoli povinné. „Teď je to doporučení. Bude záležet na dané škole, na daném řediteli, jak k tomu přistoupí,“ doplnil Vojtěch. Nevyloučil zavedení povinných roušek ve školách v případě, že by se situace dál zhoršovala. Ministerstvo ale podle něj bude zohledňovat i data o případném šíření epidemie ve školách. Pokud by se mezi žáky nemoc nešířila, nemělo by podle Vojtěcha zavádění povinných roušek smysl.

O povinném nošení roušek ve školách rozhodne krajská hygienická stanice. Opatření může přijít v případě, že je daný kraj na epidemiologickém semaforu hodnocen oranžovou nebo červenou barvou. Povinnost nošení roušek by se v tom případě nevztahovala na mateřské a speciální školy.

Počty nakažených rostou i ve čtyřech okresech, které jsou zařazeny do zelené kategorie. Hlavní hygienička Jarmila Rážová ale upozornila na to, že situace v nich je z epidemiologického hlediska pod kontrolou a pouze na Žďársku se nemoc covid-19 dostala do zranitelných skupin.

Od začátku šíření epidemie se v Česku podle ministerstva zdravotnictví nakazilo 23.300 lidí. Nyní je 5692 nakažených. Dosud 418 lidí s nemocí zemřelo.

str jir snm

Zpravodaj

Ústav: Antimikrobiální technologie ničí virus SARS-CoV-2

28 srpna, 202028 srpna, 2020
by Aneta Řezníčková

Baltimore 28. srpna 2020 (PROTEXT/PRNewswire) – Zprávy koalice Global Virus Network: Uznávaný australský ústav Doherty Institute nezávisle ověřil dřívější poznatky, že antimikrobiální technologie likviduje virus SARS-CoV-2 na povrchu po dobu více než šesti týdnů

Výsledky potvrzují nedávno zveřejněné poznatky belgického ústavu pro lékařský výzkum Rega Medical Research Institute při Katolické univerzitě v Leuvenu

Global Virus Network (GVN), koalice, tvořená předními světovými odborníky na viry u lidí a zvířat z 55 špičkových koordinačních center a 10 poboček ve 33 zemích, oznámila, že Výzkumný ústav pro infekce a imunitu Petera Dohertyho (Peter Doherty Institute for Infection and Immunity) v australském Melbourne zveřejnil zprávu z rozsáhlých testů, která nezávisle potvrzuje poznatky belgického Ústavu pro lékařský výzkum Rega (Rega Medical Research Institute) při Katolické univerzitě v Leuvenu. Technologie BIOPROTECTTM společnosti ViaClean Technologies likviduje vir SARS-CoV-2 (unikátní vir, který způsobuje onemocnění COVID-19) na různých typech povrchů a vykazuje stálou reziduální virucidní aktivitu po dobu déle než šesti týdnů. Toto prohlášení dnes přednesl prezident koalice GVN Dr. Christian Bréchot.

Oba výzkumné ústavy Doherty i Rega využívají nejmodernější zařízení virů pro provádění rozsáhlých testů technologie BIOPROTECTTM prověřující jeho účinky na infekčnost viru SARS-CoV-2 na různých typech povrchů. Byla využita standardní testovací metodologie ASTM E1053 k hodnocení virucidní efektivity mikrobicidů na SARS-CoV-2 na povrchu. Výzkumníci GVN v ústavu Doherty pod vedením Prof. Damiana Purcella, a v ústavu Rega Institute pod vedením Prof. Johana Neytse, definitivně prokázali, že BIOPROTECTTM eliminuje virus SARS-CoV-2, jak snížením jeho schopnosti přenosu, tak likvidací jeho genomického materiálu.

„Naše studie účinku mnoha antiseptických látek na povrchu kontaminovaném virem SARS-CoV-2 ukazují, že dlouhodobé účinky technologie BIOPROTECTTM zdaleka převyšují konvenční dekontaminační prostředky, které se běžně používají,“ řekl Prof. Damian Purcell, vedoucí laboratoře molekulární virologie ve výzkumném ústavu Doherty při univerzitě v Melbourne. Zprávu výzkumného ústavu Doherty Institute si můžete prohlédnout zde.

Testy byly prováděny jak „za mokra“, tak „za sucha“. Při testu „ za mokra“ byl virus SARS-CoV-2 nanesen na disky z nerezové oceli, které byly poté ošetřeny roztokem přípravku BIOPROTECTTM. Při testu „za sucha“ byl přípravek BIOPROTECTTM nejprve aplikován na vzorky z nerezové oceli, které byly následně po 46 dnech vystaveny velkému množství SARS-CoV-2. Jako důkaz dlouhodobé účinnosti přípravku BIOPROTECTTM na ošetřeném povrchu testy prokázaly, že přítomný BIOPROTECTTM dokáže deaktivovat SARS-CoV-2 na zanedbatelnou úroveň. Kromě toho z výsledků ústavu Rega vyplynulo, že na discích ošetřených přípravkem BIOPROTECTTM byl virus SARS-CoV-2 v průměru deaktivován z 99,7 %. Všechny provedené testy byly realizovány tak, aby odpovídaly pokynům Agentury pro ochranu životního prostředí USA (EPA) a ekvivalentním normám regulačních orgánů v Evropě a Austrálii, aby byla zajištěna přijatelnost a věrohodnost výsledků.

„Testovali jsme BIOPROTECTTM a zjistili, že eliminuje 99,7 % přítomného viru SARS-CoV-2 , 46 dní poté, co byl testovaný materiál ošetřen technologií BIOPROTECTTM,“ řekl Dr. Johan Neyts, profesor virologie v ústavu pro lékařský výzkum Rega v belgickém Leuvenu. „Tento produkt je jedinečný a má schopnost dlouhodobě eliminovat SARS-CoV-2 v porovnání s běžně používanými dezinfekčními přípravky, takže by mohl být velkým přínosem v boji s onemocněním COVID-19. „Zprávu výzkumného ústavu Rega Institute si můžete prohlédnout zde.

„Z výsledků testů, které byly prováděny v ústavech Doherty a Rega jasně vyplývá, že technologie BIOPROTECTTM likviduje SARS-CoV-2 na povrchu a zajišťuje soustavnou reziduální antimikrobiální ochranu po delší dobu,“ řekl Dr. Bréchot. „Je jasné, že účinné antimikrobiální přípravky budou v boji proti pandemii COVID-19 velice důležité, poskytnou nám čas před zavedením plošného očkování a dokončením vývoje nových léčiv. V tomto směru neznáme žádný mikrobicidní přípravek pro ošetření povrchů, který by zabraňoval růstu a šíření viru SARS-CoV-2 na povrchu delší dobu. To představuje významný průlom v zabránění šíření onemocnění COVID-19 prostřednictvím prevence kontaminace povrchů virem a zabráněním jeho šíření kvůli kontaktu s kontaminovanými povrchy. Hledání a nalézání moderních řešení, stejně jako posilování a zprostředkování spolupráce mezi partnery z akademické a průmyslové sféry, jako jsou velké farmaceutické společnosti i malé firmy zaměřené na biotechnologie, je jednou z mnoha cest, kterými může GVN významně přispět k boji proti COVID-19.“

Oficiální prohlášení Dr. Roberta Galloa a Dr. Christiana Bréchota o nezávislém posouzení dvou koordinačních center GVN ohledně antimikrobiální technologie, která likviduje SARS-CoV-2 na površích po dobu více než šesti týdnů naleznete zde.

Logo – https://mma.prnewswire.com/media/1179678/GVN_Logo.jpg

KONTAKT: Nora Samaranayake, Tel : 410-706-1966, Email : nsamaranayake@gvn.org

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Zpravodaj

Ústecká firma vyrábí dezinfekční brány,pomohou v boji proti covid

28 srpna, 2020
by Aneta Řezníčková

Velké Březno (Ústecko) 28. srpna (ČTK) – S dezinfekčními branami, jež poslouží firmám, obchodním centrům, zdravotnickým zařízením a dalším institucím v boji proti koronaviru, přichází na trh ústecká společnost VDED. Jde o pojízdné buňky, které příchozí do dané instituce vydezinfikují. Jednotlivé komponenty se vyrábějí v Evropě, dodavateli jsou i firmy z Ústí nad Labem, samotnou montáž pak provádí společnost VDED ve Velkém Březně na Ústecku, kde nabízí práci místním obyvatelům. Pětičlenný personál by chtělo vedení rozšířit o 20 až 25 lidí, řekl dnes ČTK jednatel Jan Smělík.

Při vstupu změní světelné senzory brány barvu ze zelené na červenou, zezelenají na konci dezinfekce. V případě, že osoba opustí bránu dříve, než by měla, čidla počin zaznamenají a spustí sirénu jako upozornění. Celý proces trvá do deseti vteřin a podle jednatelů by měl zbavit příchozí až 99 procent virů a bakterií. Podle jednatelů jde o jediný portál, který dezinfikuje celé tělo, ruce i chodidla.

„Jsme připraveni již dnes přijímat objednávky s tím, že máme prvních deset bran, které budou vyrobené příští týden, a chceme kompletně rozjet dodávky,“ uvedl druhý jednatel Tomáš Vohryzka k zařízením za 219.000 korun bez daně.

Firma začala s vývojem prvních prototypů bran a s jejich studiemi letos na jaře. „Rozhodli jsme se, že uděláme studii, kdy jsme svařili rám, ten jsme osadili tryskami, čidly a věcmi, které by tam z technologického hlediska měly být, abychom zjistili, jak to funguje,“ popsal Smělík prvopočátky projektu. Celému vývoji produktu předcházela kupříkladu rozstřiková studie, prostorová studie i vývoj materiálů či dezinfekce.

Dezinfekce není na bázi lihu ani chloru, aby nebyla vznětlivá, neponičila oblečení a byla šetrná k pokožce, doplnil Smělík. Dvaatřicetilitrová nádržka vydezinfikuje 1350 lidí, v případě nastavení na delší proces dekontaminace, jich vydezinfikuje méně. Podle Smělíka zvládne nádržku doplnit každý, dezinfekce se bude dodávat v pětilitrových barelech, dodal.

Do budoucna by chtěli jednatelé bránu osadit kontrolou, zda má uživatel roušku, či teploměrem.

Tereza Sajdlová kš

Doporučené články

Antikoncepční pilulky jsou na trhu již 60 let

27 srpna, 202027 srpna, 2020
by Aneta Řezníčková

Vlna s výtažkem akátu, čípky z medu a tuku s extraktem z granátových jablek nebo třeba krokodýlí trus. Zabránit nechtěnému početí se ženy v dávné historii snažily různými způsoby. Až začátkem 20. století přišli vědci s myšlenkou ošálit ženské tělo hormony a zastavit tak přirozený proces ovulace. A před šedesáti lety, v roce 1960, byla na trh uvedena revoluční novinka – antikoncepční pilulky. Ty původně vznikly jako lék na nepravidelný menstruační cyklus – potlačení plodnosti bylo vedlejším účinkem.

Ať už se dnes mluví o příznivých či negativních vlivech antikoncepce, rok 1960 výrazně přispěl ke změně v trendech ekonomiky rodin a vnímání sexu jako takového. Za otce zakladatele je označován rakouský doktor Ludwig Haberlandt. Na počátku 20. století prováděl experimenty s transplantováním vajíček březích samic králíků. Tyto výzkumy ho přivedly na myšlenku potlačení ovulace pomocí hormonů, čímž významně přispěl k vývoji antikoncepčních pilulek.

Za první hormonální pilulkou Enovid stála v polovině 50. let zdravotní sestra, zapálená feministka, zakladatelka Americké ligy pro kontrolu porodnosti Margaret Sangerová a vědci Gregory Pincus, Min Chang a John Rock. V roce 1957 se tak produkt začal podávat jako lék na nepravidelný menstruační cyklus, avšak kvůli vysokému obsahu estrogenu čelila společnost Searle, která Enovid vyráběla, stížnostem na vedlejší účinky jako bolest hlavy, nevolnost, přibývání na váze či tlak na prsou. Jedním z účinků byl právě i fakt, že žena nemohla přijít do jiného stavu.

Po snížení obsahu estrogenu schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v srpnu 1960 Enovid jako první antikoncepční přípravek. Už pět let po uvedení na trh užívalo antikoncepci neuvěřitelných 40 procent vdaných žen v plodném věku.

V roce 1961 se objevily antikoncepční pilulky i v Evropě, a to v západním Německu. Ženy díky antikoncepci získaly kontrolu nad vlastním menstruačním cyklem, plodností a sexuálním životem celkově.

Pilulky v Česku

V Československu se výrobek Antigest začal prodávat v roce 1965, avšak na začátku byl určen pouze pro ženy, které měly zdravotní problémy či mnoho dětí. Na antikoncepci dosáhly spíše vdané ženy než svobodné. Antigest a jiné tuzemské preparáty přetrvávaly v Československu až do konce 80. let.

V té době se ve světě začaly čím dál více objevovat zprávy upozorňující na nejrůznější rizika spojená s užíváním pilulek, především žilní trombózu, ale i nádory. O něco později se však objevují i zprávy opačného znění – mezi benefity antikoncepce jsou zařazeny účinky na snížení rakoviny dělohy, vaječníku či tlustého střeva.

Antikoncepce dnes

Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřeba hormonální antikoncepce v Česku klesla. Vrcholu v užívání dosáhla česká populace v roce 2007, kdy bylo na trh dodáno 3,49 milionu balení. V roce 2019 bylo na trh dodáno jen 1,91 milionu balení.

Leden

Únor 2021

Březen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

1
2
3
4
5
6
7

Únor

28

6:00 am - 9:00 pm

Doslova přiletěl oknem

Na menopauzu i cukrovku

Pilulky v Česku

Antikoncepce dnes

Kalendář akcí

Únor 2021

Únor

28

Březen

1

Březen

2

Březen

3

Březen

4

Březen

5

Březen

6

Březen

7

Březen

8

Březen

9

Březen

10

Březen

11

Březen

12

Březen

13

Březen

14

Březen

15

Březen

16

Březen

17

Březen

18

Březen

19

Březen

20

Březen

21

Březen

22

Březen

23

Březen

24

Březen

25

Březen

26

Březen

27

Březen

28

Březen

29

Březen

30

Březen

31

Duben

1

Duben

2

Duben

3

Newsletter