Pásový opar – jak ho poznat a následně léčit?

16 prosince, 202116 prosince, 2021
by redakce

Bolestivá a citlivá kůže, zarudnutí, puchýřky – řeč je pravděpodobně o pásovém oparu. Toto virové onemocnění může potkat každého, kdo si v životě prošel planými neštovicemi. Co mají tyto dvě nemoci společného a jak pásový opar léčit?

Co je pásový opar

Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2022-04-25
End: 2022-04-25
Location: Václavské náměstí 36

Pásový opar, odborně nazývaný herpes zoster, je nepříjemné virové onemocnění, které nám dokáže i na několik týdnů zkomplikovat život. Příčinou jeho vzniku je vir varicella zoster, který stojí také za planými neštovicemi, kterými si většina lidí prošla již v dětství. Po jejich vymizení si člověk vytvoří protilátky, díky kterým se neštovice již znovu neobjeví. Virus v těle ale i nadále zůstává a v některých případech propukne právě v pásový opar.

Jak onemocnění poznat

Pásový opar se na našem těle projevuje v několika fázích. Nejprve dochází k přecitlivělosti a bolesti na dotek na postiženém místě. Objevit se může také pálení, svědění či brnění. Následně se pár dní po první bolesti objeví zarudlá vyrážka, které se postupně začne plnit čirou tekutinou a vznikají z ní puchýřky. Ty se začnou slévat do větších puchýřových ložisek a nakonec zasychají. Strupy, které se z nich vytvoří, se dále hojí zhruba 2-3 týdny.

Kromě těchto příznaků se u postižené osoby mohou objevit teploty, bolesti hlavy, kloubů i svalů, únava, nechutenství či citlivost na světlo.

Je pásový opar infekční?

Toto onemocnění je infekční, ale na rozdíl od neštovic není přenosné kapénkově, tedy vzduchem, tudíž není pravděpodobnost přenosu tak vysoká. K infekci dochází pomocí obsahu puchýřů, tedy v případě doteku přes narušenou kůži další osoby.

Pásový opar bývá nakažlivý v období přibližně 1-2 dny před prvními příznaky a maximálně 5 dní po objevení prvních puchýřů. Ve chvíli, kdy dojde k jejich zaschnutí, již infekční není.

Jak se onemocnění léčí

Speciální léky konkrétně na pásový opar neexistují, proto dochází především k léčbě doprovodných symptomů a zabránění vzniku dalších komplikací. Lékař může doporučit masti s protizánětlivým účinkem či léky na tlumení bolesti. Ve vážnějších případech přistupuje k podání virostatik či antibiotik.

Při léčbě pásového oparu je nutné dbát na to, aby bylo postižené místo čisté a suché. Je vhodné nosit prodyšné oblečení, které zabrání zapaření rány.

Kdy navštívit lékaře?

V případě léčby pásového oparu je návštěva lékaře vhodná kdykoliv. Ten zkontroluje, jak vážné onemocnění je a poradí vhodnou léčbu. Existují ale případy, kdy je jeho návštěva nezbytně nutná. Ty jsou následující:

Vyrážka se objevila v oblasti obličeje, zejména v okolí očí.
V těhotenství.
Ve věku vyšším než 60 let.
Při onkologické či jiné náročné léčbě.
V případě chronických onemocnění, které mají za následek oslabení imunity.
Když se vyrážka nezlepšuje, případně horší a je velmi bolestivá.

Děti a mateřství

Pozor na zpomalený růst dětí, může signalizovat vážnější nemoc

16 září, 202120 října, 2021
by redakce

Praha, 16. září 2021 – Pokud se čárka na zdi nebo zárubních dveří zaznamenávající růst dítěte přestane posouvat vzhůru, je načase zpozornět. Poruchy růstu u dětí totiž mohou signalizovat vážné zdravotní potíže, které se ještě nestihly projevit. U některých dětí zas ke zpomalení růstu dochází bez zjevné příčiny a dorůst do „správné velikosti“ jim pomůže speciální léčba růstovým hormonem. A přestože se kolem nich podle lékařů točí řada mýtů, léčba ušetřila již několik generací dětí od posměšků a pocitů méněcennosti z malého vzrůstu. I o tom dnes budou debatovat čeští a zahraniční experti – endokrinologové na mezinárodním sympoziu Best of Edge, podpořeném společností Sandoz.

„Otázka poruch růstu je často podobná rébusu o slepici a vejci, tedy co je příčinou a co následkem. Může je totiž způsobovat vcelku jakékoliv vleklé chronické onemocnění tělního systému a zpomalený růst může být prvním projevem tohoto onemocnění, které jinak není patrné. Proto je důležité tyto případy zachycovat v co největší míře, protože onemocnění, která poruchy růstu způsobují, znamenají často větší riziko než malý vzrůst,“ říká prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Typickým případem, kdy dítě přestane růst kvůli jiné nemoci, je podle lékaře například choroba zažívacího traktu typu Crohnova nemoc nebo některé nemoci ledvin. Pokud se podaří vyřešit příčinu, růst se často vrátí do normálu.

Drtivá většina poruch růstu je však tzv. idiopatická, tedy bez zjevného důvodu. „Ve vybraných případech může být možností léčby podávání růstového hormonu. Je to vyzkoušená a většinou účinná terapie, která se používá již od 80. let minulého století. Starší ročníky si možná ještě pamatují, že dříve nebylo nic neobvyklého potkat člověka s hluboce podprůměrným vzrůstem. Dnes už je to díky včasnému záchytu a léčbě spíše rarita,“ vysvětluje prof. Lebl. I přes minimální vedlejší účinky panuje o terapii stále řada mýtů. „U mnohých rodičů vyvolává samotné slovo hormon odmítavou reakci, bojí se vedlejších účinků a negativní reakce dítěte. Přitom většinou stačí vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými hormony a jejich pozitivní úlohu v těle. Růstový hormon je látkou tělu vlastní, jeho dávkování odpovídá přirozené produkci, zvláště když jím nahrazujeme jeho deficit. Častou obavou je také zvýšené riziko rakovinného bujení, nicméně i tento efekt již vyvrátila řada vědeckých studií,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. „Pokud je dítěti pět let a i s menším vzrůstem má šťastné dětství, tak mu zdánlivě nic neschází a je občas obtížné rodičům argumentovat, proč jej začít léčit. V sedmnácti letech však může být vnímání problému malého vzrůstu dost jiné. Malý vzrůst děti nežádoucím způsobem odlišuje a zvlášť u dospívajících chlapců může vést k pocitům méněcennosti nebo k jiným psychickým potížím,“ dodává. I proto podle prof. Šumníka děti léčbu obvykle poctivě dodržují, a to i ve složitějších pubertálních letech.

Než však začnou rodiče houfně vytahovat metr a šikovat své děti do ordinací pediatrů, doporučují odborníci nejdříve ověřit reálný stav. „I zdánlivě pomalý růst může být v normě, pokud je stabilní. Rodiče si mohou růst dětí ověřit v tzv. percentilovém grafu, který určuje tempo růstu v závislosti na věku a pohlaví dítěte,“ vysvětluje prof. Lebl u příležitosti sympozia. Podle něj se však děti s poruchami růstu daří úspěšně odhalit i díky spolupráci s dětskými praktiky, kteří výšku průběžně zaznamenávají a děti případně včas odesílají za specialisty.

České zdravotnictví

V Česku startuje unikátní kurz pro pochopení demence

16 září, 202120 října, 2021
by redakce

Praha 15. září 2021 V Česku se spouští pilotní verze jedinečného online kurzu „Demence a jak jí porozumět.“ Kurz navazuje na australskou platformu „Understanding dementia“ a řadí se mezi světovou špičku v oblasti online kurzů svého druhu. První kurz bude zahájen 25. října, registrace je otevřena již nyní na webu Aesculap Akademie. Kurz je součástí Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc jehož gestorem je Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Česká verze vznikla díky spolupráci vzdělávací instituce Aesculap Akademie, Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Jihomoravského kraje a australské University of Tasmania. „Pilotní fáze je určena profesionálním pečujícím. Očekáváme zájem studentů v řádech tisíců. Věřím, že přispěje ke zlepšení života lidí s demencí, jejich rodin i pečovatelů,“ říká za Aesculap Akademii MUDr. Martin Kuncek, člen vedení Skupiny B. Braun. Druhým krokem bude spuštění kurzu pro rodinné příslušníky, kteří pečují o lidi s demencí v domácím prostředí.Odborným garantem kurzu v České republice je Prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Masarykova univerzita sepsala memorandum o spolupráci s australskou stranou a umožnila tak na akademické úrovni přenos kurzu do Čech. Ve spolupráci s Aesculap Akademií, zástupci Jihomoravského kraje a města Brna se staráme o to, aby bylo možné kurz po všech stránkách rozšířit k cílovým uživatelům,“ vysvětluje proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Andrea Pokorná.

Pomyslné startovací tlačítko kurzu zmáčkl také hejtman Jihomoravského kraje, který kurz vítá a podporuje. „Jenom za loňský rok víme v našem kraji o 12 500 pacientech s demencí. Rodiny, které péči o blízkého zažily a zažívají, potřebují profesionální pomoc a doprovod. Je proto hodně důležité, že kurz probíhá online a brzy bude dostupný pro každého,“ uvedl jihomoravský hejtman Jan Grolich. Kurz podpořila také primátorka Brna. „Vnímáme stárnutí populace komplexně. V současnosti vedeme jednání společně s Jihomoravským krajem a zvažujeme, zda navyšovat lůžka v sociálních zařízeních či posílit terénní péči profesionálů, kteří službu poskytují v domácím prostředí. To vše ale vyžaduje dostatek kvalifikovaného personálu a já věřím, že právě tato ucelená forma online vzdělávání může výrazně pomoci,“ říká ke startu kurzu primátorka Brna Markéta Vaňková.

Kde se zrodila myšlenka kurzu k porozumění demenci?

Unikátní online kurz demence a jak jí porozumět (The Understanding Dementia MOOC) vytvořili vědci z Výzkumného a vzdělávacího centra pro demenci University of Tasmania (Wicking Dementia Research and Education Centre at the University of Tasmania, dále WDREC) v roce 2013. Cílem centra je lépe porozumět nemocem, které ovlivňují mozek a způsobují pokles kvality paměti
a dovednosti při řešení problémů. „Vzdělávání a výzkum v této oblasti jsou pro nás klíčové. Celosvětově máme v kurzu zapsaných už přes 220 tisíc účastníků. Jsem rád, že náš kurz nyní poběží i v České republice, protože demence je jedním z hlavních problémů 21. století a počet nemocných neustále stoupá,“ uvedl profesor James Vickers, ředitel WDREC a světově uznávaný odborník na výzkum demence. Projekt podpořil také velvyslanec Australského společenství pro Českou republiku, J. E. Lloyd Brodrick, který nedávno navštívil Brno. Ocenil pokračující spolupráci

v oblasti péče o osoby trpící demencí mezi australskými a českými organizacemi. „Překlad online kurzu University of Tasmania do češtiny naznačuje, že naše země přistupují k péči o osoby trpící demencí podobným způsobem. Austrálie je globálním lídrem v oblasti demence a péče
o seniory a já opravdu doufám, že v budoucnu uvidíme další projekty mezi Českou republikou a Austrálií v oborech zdravotnictví a vzdělávání,“ řekl J. E. Lloyd Brodrick, velvyslanec Australského společenství pro Českou republiku.

Čím je kurz unikátní?

Kurz se řadí mezi špičkové online kurzy. Ve své pilotní fázi je dostupný profesionálům v péči o seniory a pacienty s demencí, do budoucna bude k dispozici všem, kteří se zajímají o problematiku demence, včetně rodinných příslušníků Kurz je dostupný na webových stránkách Aesculap Akademie, přičemž první kolo začíná 25. října 2021. Zájemci k absolvování kurzu tedy potřebují pouze chytrý telefon, tablet či počítač a internetové připojení. Studium probíhá vždy blokově, a to po dobu minimálně sedmi týdnů. „Kurz není tutorovaný, jeho průchod si tedy mohou účastníci regulovat sami a mohou si ho v rámci stanoveného časového úseku prodloužit podle svých studijních či pracovních možností,“ vysvětluje prof. Pokorná. Obsah kurzu je jedinečný také svým obsahem. Zahrnuje videa, která poutavým způsobem seznamují účastníky kurzu s novými poznatky, dále řadu studijních materiálů, krátké reportáže s příběhy pacientů, obrázky, statistiky, grafy. „Kurz není pouze přeloženým souborem textů, ale je realizován ve velké míře rozhovory odborníků. Zapojení jsou i laičtí pečující s osobní zkušeností. Především využívá nejnovější důkazy a poznatky, které je v této oblasti možné získat z výzkumů,“ dodává Pokorná.

Jak kurz probíhá?

Kurz Demence a jak ji porozumět tvoří celkem 60 videí, z nichž každé má 5 – 15 minut. Obsahují dialogy, čtení, hry, kvízy, hodnocení i diskusní fóra. Kurz se skládá ze tří základních částí. První je „Mozek“. Tato kapitola poskytuje základní obsah o anatomii a funkci nervového systému. Druhý modul nese název „Onemocnění“. Studenti se seznámí s onemocněními, která způsobují demneci, se současným výzkumem a směřováním do budoucnosti. Třetím modulem kurzu je „Člověk“. V této části se klade důraz především na rozpoznávání příznaků demence, na život s demencí nebo na různé tipy terapie. Kurz nabízí ucelený pohled vzdělání v oblasti péče o nemocné demencí a o nejnovějších výzkumech v tomto oboru. Není třeba žádného předchozího zdravotního vzdělání. Během kurzu účastníci průběžně vyplňují testy, které mohou realizovat opakovaně, a to do doby, než jsou úspěšní. Pilotní testování probíhalo na dvou vysokých školách – Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Studentům nejvíce vyhovala celistvost kurzu, zapojení reálných pacientů, kteří vystupují ve videích a nový pohled na demenci jako na komplexní onemocnění. „Komplexnost celého kurzu umožňuje dobře porozumět problematice. Největším aha momentem bylo téma navázání kontaktu s člověkem s demencí např. formou hudby, naladění se na pohyby a navázání komunikace.To, že navenek nedostávám „feedback“ neznamená, že ten člověk nevnímá,“ říká studentka Jana z Lékařské falkulty Masarykovy univerzity v Brně.

Počet lidí s demencí stoupá a mladí nejsou ochotni o ně pečovat

Podle Světové zdravotnické organizace se počet lidí s demencí na celém světě odhaduje na 50 milionů. Toto číslo se má do roku 2050 zvýšit na 135,5 milionu. Což je pro dokreslení více lidí, než v současnosti žije v Japonsku. Se stárnutím světové populace je proto demence hlavním problémem veřejného zdraví. Projevuje se různě. Člověku se například zmenšuje okruh jeho zájmů, začíná být paranoidní, zapomíná nebo se přestává orientovat v čase. Když se neléčí, postupuje demence tak rychle, že během tří až čtyř let už nezvládne péči o takto nemocného člověka ani rodina. V tuzemských podmínkách neexistuje relevantní výzkum, který by otázku prevalence mapoval. Proto je potřeba se spokojit s kvalifikovanými odhady, které vycházejí z evropských a světových prací a studií. Podle dokumentu „Zpráva o stavu demence 2016“ (viz graf níže), kterou vydala Česká alzheimerovksá společnost, můžeme říci, že v současnosti u nás žije zhruba 183 tisíc lidí s nějakou formou demence, v roce 2050 by to mělo být už 383 tisíc lidí. Více než dvě třetiny lidí jsou ženského pohlaví. Nejvyšší počet lidí s demencí zůstává v Praze. Díky online kurzu se nejen zvýší povědomí o demenci, ale hlavně se podpoří vzdělání lidí v této oblasti, což je do budoucna klíčové. „Diagnóza demence může způsobit nemalé problémy v rodinách. Mladí lidé nechtějí
o své příbuzné pečovat, mnoho z nich má buď malé děti nebo se chtějí věnovat kariéře a starost o člověka s demencí je časově i psychicky velmi náročná. V Austrálii se o tomto trendu jž otevřeně hovoří a pracuje se s ním. Díky tomu vznikl také tento kurz,“ komentuje situaci Andrea Pokorná.

Správná diagnostika je klíč

Aktuálním problémem je také fakt, že není vždy snadné odlišit demenci od stavů, které se projevují podobně. Například zapomínání je často přičítáno projevům stáří, zhoršené kognitivní funkce zase následkům mozkové mrtvice. Navíc lidé, kteří jsou v počátečních stádiích onemocnění demence,
si nechtějí tuto možnost vůbec připustit. „V pozdějších stádiích bývá diagnóza demence horší pro rodiny pacientů než pro samotného pacienta, často je pro rodinu náročné přijmout, že jejich blízcí zapomínají a chovají se jinak. Příbuzní bývají někdy naštvaní a berou chování svého blízkého jako naschvály. Velký přínos proto vidím v možnosti vzdělání pro rodiny, aby lépe rozuměly svým blízkým,“ říká Mgr. Hana Juráčková, vedoucí Domova s úsměvem ve Slavkově
u Brna, který se stará o osoby se zdravotním postižením. Péče o lidi trpící demencí zdravotníky či sociálními pracovníky má mnoho specifik. „Práce je psychicky náročnější, jelikož klienti mají často nepředvídatelné reakce, je těžké odlišovat světlé chvilky od stavů úplné dezorientace, kdy klient sděluje reálné informace a kdy si to jen myslí. Časté jsou také výpadky zejména krátkodobé paměti, kdy klienti například znovu vyžadují oběd. Specifik je celá řada, proto je velmi důležité kvalitní a pravidelné školení personálu, což tento kurz přesně umožňuje,“ uzavírá Hana Juráčková.

Více o B. Braun

Koncern B. Braun působí na celosvětovém trhu 180 let a dnes patří k největším výrobcům zdravotnických produktů na světě. Hlavní sídlo je v německém Melsungenu, pobočky má v 64 zemích světa. Skupinu
B. Braun CZ/SK tvoří B. Braun Medical (dodavatel zdravotnických prostředků), B. Braun Avitum (provozovatel dialyzačních středisek, odborných ambulancí a domova pro osoby se zdravotním postižením) a Aesculap Akademie (mezinárodní vzdělávací instituce). Kurzy Aesculap Akademie jsou akreditovány příslušnými lékařskými společnostmi a mezinárodními lékařskými organizacemi. Vědecká rada složená z předních odborníků napříč medicínskými obory zaručuje provtřídní kvalitu. Skupina B. Braun v České a Slovenské republice působí od roku 1993 a zaměstnává více než 800 lidí. Charitativní projekt B. Braun pro život podporuje vybrané neziskové organizace i jednotlivce. Patronem projektu je český paralympionik David Drahonínský.

Prevence a léčba

Co je anémie z nedostatku železa?

9 září, 202110 září, 2021
by redakce

Nedostatek železa v organismu je zdravotní komplikací, která se nejvýrazněji projevuje anémií. Postihuje častěji ženy, potýkat se s ní ale může každý z nás. Co to vlastně znamená?

Co je chudokrevnost?

Chudokrevnost je onemocnění krve, během kterého nejsou červené krvinky schopné dostatečně transportovat kyslík do tkání, nejčastěji způsobený nedostatkem krevního barviva hemoglobinu, jehož zásadní složkou je právě železo. Existuje několik typů chudokrevnosti, v zásadě se dělí na ztrátové anémie (zvýšené ztráty nebo rozpad červených krvinek) a anémie z nedostatečné krvetvorby, například při nedostatku B12. Nejčastější je ale anémie způsobená právě nedostatkem železa.

Anémie a nedostatek železa

“Anémie z nedostatku železa neboli sideropenie je celosvětově nejčastějším hematologickým onemocněním vůbec. V našem regionu postihuje přibližně 5 % mužů a až 20 % žen, v rozvojových zemích se jedná až o 70 % populace,” říká MUDr. Jitka Koppová.

Průměrná denní potřeba železa je u mužů 5 mg, u menstruujících žen a dětí 15 mg, a u těhotných žen jde dokonce průměrně o dvoj až trojnásobnou dávku. Železo přijímáme stravou. Vysoký obsah železa má např. červené maso, zelená zelenina, vejce, mléko, luštěniny či ryby. Naše tělo ovšem dokáže absorbovat pouze asi 15 % železa přijímaného z potravin – a záleží také na tom, jestli se jedná o živočišnou, nebo rostlinnou stravu. Z živočišné se vstřebává cca 30 %, a z rostlinné pouze 10 % železa. Proto v některých případech pouze pestrá strava nestačí, a anémie se i přesto objeví.

Koho se onemocnění nejčastěji týká?

Nejčastější příčinou anémie je zvýšená ztráta červených krvinek. K těm dochází převážně u žen v produktivním věku, které menstruují. Během jednoho menstruačního cyklu žena ztratí v průměru 40–60 ml krve, což odpovídá přibližně 16–25 mg železa. Pokud ženu trápí silná menstruace a ztráta přesáhne 70–80 ml krve za cyklus, organismus není dlouhodobě schopen kompenzovat krevní ztráty, a pokud příjem železa dostatečně zvýšen, dochází k rozvoji anémie.

Zvýšené nároky na příjem železa mají i těhotné ženy. V tomto období stoupá potřeba na 20–25 mg denně. Celková ztráta železa během gravidity je přibližně 900–1000 mg, a především v poslední trimestru vzniká anémie až u 70 % těhotných žen. Ztráta železa je zvýšená také u kojících žen, a zvýšený příjem vyžadují i děti v období růstu.

Celkově anémie postihuje nejčastěji:

ženy v produktivním věku,
těhotné ženy a kojící matky,
osoby s nevyváženým příjmem potravy,
osoby s chronickým onemocněním,
profesionální sportovce.

Více o nedostatku železa a jeho doplnění naleznete zde.

zdroj. https://zeleznezdravi.cz/co-je-anemie-z-nedostatku-zeleza/

České zdravotnictví

Desetina pacientů po infarktu má do tří let další příhodu

26 srpna, 202126 srpna, 2021
by redakce

Přestože se léčba akutního infarktu myokardu v posledních letech velmi zlepšila a lékaři dokáží díky moderní léčbě rychle zprůchodnit ucpané věnčité tepny, někteří pacienti podceňují následná rizika. Podle mezinárodních studií do tří let po prodělaném infarktu asi desetina nemocných zažije další infarkt, pět procent zemře z kardiovaskulárních příčin a dvě procenta mají cévní mozkovou příhodu.

Z tuzemské analýzy přežívání pacientů z infarktem podle Ošťádala vyplývá, že za rok po infarktu zemřelo deset procent pacientů, po dvou letech pak více než 13 procent. Asi desetina následných příhod je podle kardiologa způsobena tím, že nemocní nedodržují doporučenou léčbu.

„Skutečně pacient po infarktu je ve velmi vysokém riziku následné kardiovaskulární příhody. Musíme udělat vše pro to, abychom další příhodě zabránili a prognózu pacienta zlepšili,“ řekl Ošťádal. Novým postupům v prevenci, ale nejen jim, se bude věnovat kongres Evropské kardiologické společnosti, který začne v pátek.

Pacienti po infarktu by měli přestat kouřit, snížit svou tělesnou hmotnost, jíst zdravě a dostatečně se hýbat. Lékaři jim také často předepisují léky na snížení srážlivosti krve, snížení hladiny cholesterolu v krvi a krevního tlaku.

Kardiologové připomněli, aby lidé při příznacích infarktu, který se projevuje například bolestí v prsou, ihned vyhledali lékařskou pomoc. Během epidemie covidu-19 totiž mnozí lidé příznaky podcenili a zůstali s infarktem doma. „Někteří na to doplatili cenou nejvyšší, jiní přicházejí nyní s projevy srdečního selhání a s dalšími komplikacemi,“ dodal předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

V ČR ročně prodělá infarkt mezi 10.000 a 30.000 lidí, podle Ošťádala přesná čísla nejsou.

sdv rdo

Výzkumy a studie

Vědci hledají způsob, jak rozeznat nákazu koronavirem z nahrávky kašle

26 srpna, 202126 srpna, 2021
by redakce

„Řečaři“ s pomocí strojového učení získávají z audiozáznamů informace o zdravotním stavu pacienta, případně o jeho mentálním rozpoložení. Před pandemií analyzovali různé formy kašle kvůli diagnostice chronických plicních chorob, tuberkulózy či astmatu, v posledních dvou letech se zaměřili na zvukové projevy koronaviru. Rozpoznávání nákazy z nahrávky by mohlo ušetřit finance na testování a urychlit diagnostiku. Tématu spojenému s pandemií se na konferenci věnují dvě programové sekce.

Rozpoznávání řeči se jako obor dynamicky rozvíjí, dnes je zahrnuto v každém chytrém telefonu a mnoha dalších zařízeních. Lidské řeči naslouchá chytrá lednička, auto i roboti na telefonních linkách. „Zatím ale stále nejsme s výzkumem a rozvojem u konce. Velkým tématem této doby je také trénování modelů strojového učení jen na malém množství dat. Přeci jen získat data z audiozáznamů je dost náročné i finančně nákladné, proto se teď výzkumné týmy z celého světa snaží naučit stoje, jak se mají učit jen z malých databází, které lze jednoduše stáhnout z YouTube či internetu obecně,“ uvedl jeden z hlavních organizátorů Jan Černocký z Fakulty informačních technologií VUT.

Data získaná z audiozáznamů se stále zpřesňují. „Postupně se vědci z celého světa snaží naučit umělou inteligenci pracovat se zvukem i ve zhoršených podmínkách, jako je rozhovor lidí v dálce, s ozvěnou v kostele nebo třeba v restauraci plné lidí. Musíme řešit i jazykové pokrytí, protože nyní je velký rozvoj spíš u komerčně užívaných jazyků, jako je angličtina, francouzština, němčina a podobně, ale v budoucnu bude potřeba věnovat se i méně reprezentovaným jazykům, které kolikrát ani nemají písemnou formu, jen tu mluvenou,“ doplnil Černocký.

Brno začalo usilovat o pořadatelství konference v roce 2015, a to i proto, že ve městě působí řada IT firem, které se věnují právě zpracování dat ze zvuku. Interspeech 2021 bude poprvé kombinovat prezenční a on-line podobu. Do Brna zavítá přes 350 vědců, virtuálně se k akci připojí dalších téměř 1400.

tmd hj

Prevence a léčba

Vitamínová bomba jménem špenát

26 srpna, 202126 srpna, 2021
by redakce

Špenát je v kuchyni velice oblíbenou potravinou, která se hodí pro mnoho způsobů přípravy. Ať už ho máte rádi syrový třeba v salátu či dušený na pánvi, jeho konzumace má na vaše tělo blahodárné účinky. A o jaké jde?

Největším propagátorem špenátu je bezesporu Pepek námořník, kterému díky obsahu železa narostly svaly, o kterých sní nejedno dítě. Špenát bezesporu železo obsahuje, bohužel ale ne v takovém množství, aby se mohl takový účinek dostavit. Podle některých spekulací došlo k mylné domněnce o vysokém obsahu železa ve špenátu tak, že byla v jednom článku chybně posunutá desetinná čárka. Tento omyl je dnes již objasněn a je známo, že špenát sice železo obsahuje, ale mnohem lepším zdrojem této látky je například tmavé maso či luštěniny.

Jaké látky špenát obsahuje?

Kromě železa, o kterém již byla řeč, špenát obsahuje množství dalších zdraví prospěšných látek. Jedná se o sodík, vápník, draslík, hořčík, fosfor a mangan. Z vitamínů je to potom vitamín A, B, C i E. Dále je špenát zdrojem betakarotenu, kyseliny listové, biotinu, niacinu a také bílkovin, které jsou pro naše tělo velmi důležité.

Špenát a jeho blahodárné účinky

Významnou roli ve špenátu hraje vitamín C, který je pro naše tělo, jak je dobře známo, velmi prospěšný. Nejenže špenát posiluje imunitu, ale také zpomaluje stárnutí a svou funkci má i při stavbě kostí a svalové hmoty. Pozitivní je tato zelenina i při snižování cholesterolu v těle.

Díky vysokému obsahu draslíku se špenát doporučuje na vysoký tlak, anémii i zácpu. Chlorofyl, který můžeme ve špenátu najít, má protinádorové účinky. A v neposlední řadě je třeba zmínit antioxidanty, které mají protizánětlivé účinky a pozitivní vliv při chorobách srdce či například cukrovce. Klíčový je špenát díky protizánětlivým účinkům také pro správné fungování mozku.

Můžete po špenátu vypadat lépe?

Už nyní to vypadá, že je špenát opravdu významnou potravinou v jídelníčku, která je prospěšná v mnoha ohledech. To ale není vše. Tato zelenina má pozitivní vliv na elasticitu pokožky a pomáhá nejen proti štěpení nehtů, ale také posiluje vlasy a díky zinku dodává pleti zdravější vzhled.

Pomoci může špenát i při hubnutí. 100 g jeho listů obsahuje pouze 20 kcal, takže je ideální potravinou při redukční dietě. Navíc se hodí do spousty pokrmů i nejrůznějších smoothie, zařadit ho do jídelníčku tedy není vůbec náročné.

Prevence a léčba

Lékaři varují před sběrem nesprávných hub

25 srpna, 202126 srpna, 2021
by redakce

Podle lékařů by lidé neměli sbírat houby, které neznají. Upozorňují také na dvě nebezpečné věci. „První je špatné skladování a nedostatečná úprava hub, které mohou způsobit zejména průjem a zvracení. U mladých pacientů většinou nehrozí žádné závažné komplikace, starší osoby vzhledem k riziku rozvoje dehydratace přijímáme na 24 až 48 hodin k infuzní léčbě a monitoraci životních funkcí. Jde relativně o málo závažnou komplikaci a naštěstí se s ní potkáváme nejčastěji,“ uvedl vedoucí metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Aleš Průcha.

Požití jedovatých hub

Druhou nebezpečnou věcí je požití jedovatých hub, které obsahují velkou škálu toxinů. Některé podle lékařů způsobují jen zažívací potíže. „Je to například vzácný hřib satan, ale také většina hřibovitých hub, po rozkrojení modrajících, které obsahují termolabilní toxiny,“ uvedla Lipovská. Lze tomu předejít adekvátní tepelnou úpravou, problém může nastat, pokud se houby suší nebo tepelně upravují jen krátce.

Závažnější potíže způsobují houby obsahující látky na bázi isoxazolu, obsažené například v muchomůrce tygrované, kterou lze při neznalosti zaměnit za jedlou muchomůrku růžovku. „První příznaky otravy se projevují zhruba za půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Dostavují se zažívací problémy, člověk může být dezorientovaný, mít závratě, halucinace, čímž otrava připomíná alkoholové opojení. Vážné komplikace naštěstí hrozí jen výjimečně,“ řekl Průcha.

„Největším zdravotním problémem je ale skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci,“ řekl Průcha.

Otrava houbou

Otrava se podle něj začne projevovat průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. „Poté následuje zrádná ‚klidová fáze‘, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem,“ zdůraznil Průcha.

V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře, uvedla Lipovská. „Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil, nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu,“ dodala.

hor kš

Výzkumy a studie

Vědci vyvinuli metodu pro citlivější diagnostiku hluboko v tkáních

24 srpna, 202126 srpna, 2021
by redakce

Podle AV sice současné zobrazovací metody jako rentgen, výpočetní tomograf (CT) nebo ultrazvuk umožňují pohled hluboko do tkání zcela neinvazivně, nová zobrazovací metoda však z vyšetření poskytne mnohem více detailních informací pro přesnější diagnózu. Zobrazí a vzájemně odliší různé části tkáně, jako je myosin a kolagen, hluboko uvnitř těla s vysokým rozlišením, srovnatelným s běžným mikroskopem.

Vývojem technologie zobrazování pomocí multimodových optických vláken se na ÚPT zabývá vědecká skupina Komplexní fotoniky. Cílem jejího výzkumu podle AV je pomoci tomu, aby klasickou biopsii, při které dochází ke skutečnému odběru tkáně, nahradila optická biopsie. Ta umožňuje určit onemocnění z informací získaných zobrazením uvnitř těla po zavedení miniaturního endoskopu. Výhodou je, že při takovém vyšetření dojde jen k velmi malému poškození okolní tkáně.

„Ten sen o optické biopsii je už ve vědeckém oboru poměrně dlouho. V podstatě jde o to, jakým způsobem získat chemickou informaci přímo uvnitř tkáně. To v současné době není možné, a proto se dělají biopsie, které se pak odesílají do speciálních laboratoří, kde se chemicky upravují a na základě toho získáme nějakou představu o rozložení důležitých biologických molekul v dané tkáni. Toto by šlo nahradit právě pomocí optické metody,“ sdělil ČTK vedoucí skupiny Komplexní fotoniky Tomáš Čižmár.

„Náš příspěvek je, že se nám to podařilo implementovat pomocí miniaturního endoskopu, který je silný asi jako silný vlas. Takže i v poměrně citlivých částech těla, nebo citlivých orgánech jako je třeba pancreas (slinivka břišní, pozn. redakce), by člověk nenadělal paseku a byl by schopen ty obrazy získat okamžitě,“ popsal ČTK vědec.

Vědec zároveň upozornil, že technologie je zatím ve fázi vývoje. „Zatím se pohybujeme pořád, řekněme, v umělých podmínkách. Což znamená, že studujeme post mortem vzorky z myších modelů. Ten transfer do lékařské vědy bude trvat hodně dlouho,“ řekl Čižmár.

„Nelineární metody jsou pro zobrazování biologických vzorků velmi důležité. Ačkoli máme ještě před sebou velký kus cesty, ukázka tohoto typu pokročilého nelineárního zobrazování prostřednictvím multimodového vlákna otevírá mnoho možností pro další aplikace vláknových endoskopů,“ sdělila pak k metodě Johanna Trägårdh, vedoucí týmu pro nelineární zobrazování optickými vlákny.

Oblast optická biopsie využívá také další nelineární zobrazovací metody, jako je například koherentní Ramanova spektroskopie. Pomocí ní odborníci v tkáni rozliší třeba lipidy a proteiny. Tuto metodu podle AV Čižmárův tým aplikoval pomocí miniaturního optického vlákna. Výsledky výzkumu publikoval předloni.

V současném výzkumu podle Čižmára tým v podstatě ukázal, že je chemické zobrazovací metody založené na pokročilých verzích Rahmanovy spektroskopie schopen aplikovat. Výzkum by mohl pomoci i v oblasti neurověd, ostatně právě na aplikace cílené na neurovědy se Čižmárova skupina primárně zaměřuje. Čižmár ČTK sdělil, že holografická endoskopie se začala vyvíjet jako nástroj pro studování neuronových okruhů uvnitř zvířecích modelů. Podotkl, že nedostupnost technologie, která by zobrazila interakci neuronů uvnitř živé tkáně také v podstatě znemožňuje rychlý výzkum oblastí, kde dochází patologiím – například Alzheimerově chorobě. „My se snažíme tuto díru technologicky zaplnit,“ uzavřel výzkumník.

sar mal

České zdravotnictví

V Brně zkoumají protein, který možná chrání nádory před…

23 srpna, 202125 srpna, 2021
by redakce

Vedoucí ústavu Adam studuje metalothionein už asi 20 let. Zprvu jej zaujala jeho schopnost chránit buňky před toxickými kovy. Před několika lety získal prestižní ERC grant od Evropské výzkumné rady.

„Podařilo se nám už i na zvířecích modelech potvrdit, že pokud zvýšíme tvorbu metalothioneinu v těle, zvýšíme tak rezistenci nádoru vůči cytostatikům. Tyto teorie byly známé již dříve, nám se ale podařilo je věrohodně prokázat a argumentačně podložit,“ uvedl Adam, který je zároveň prorektorem Mendelovy univerzity.

Se svým týmem Adam míří primárně na oblast léčby nádorových onemocnění, poznatky se však mohou uplatnit i jinde. „Ve spolupráci s kolegy ze Španělska jsme objevili velice zajímavou roli metalothioneinu u onemocnění jater. Jsme ve stadiu experimentů na zvířatech, avšak dosavadní výsledky se dají považovat za nový pohled na metalothionein a jeho roli v případě jiných než nádorových onemocnění,“ uvedl Adam.

Na konci výzkumu by mohla být pilulka, kterou si pacient vezme na začátku léčby cytostatiky. Pilulka nebude univerzální pro všechny typy nádorů, potenciální efekt je však značný. „Mohla by zvýšit úspěšnost protinádorové léčby i o desítky procent,“ říká Adam.

Vědci se nyní zaměří na výběr vhodných isoforem metalothioneinu, tedy jakýchsi jeho podtypů, s důrazem na jejich zapojení do procesů rezistence vůči nádorové léčbě. „Nejslibnější kandidát označený metalothionein 3 se ukazuje jako ten nejvhodnější pro návrh protokolu, kde jej budeme cíleně blokovat, a při tom sledovat, zda tím zefektivníme léčbu. Již jsme s těmito experimenty začali a těšíme se na jejich první výsledky,“ doplnil Adam.

tmd kš

Březen

Duben 2022

Květen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

25
26
27
28
29
30
1

Duben

24

6:00 am - 9:00 pm

Co je pásový opar

Jak onemocnění poznat

Je pásový opar infekční?

Jak se onemocnění léčí

Kdy navštívit lékaře?

Kde se zrodila myšlenka kurzu k porozumění demenci?

Čím je kurz unikátní?

Jak kurz probíhá?

Počet lidí s demencí stoupá a mladí nejsou ochotni o ně pečovat

Správná diagnostika je klíč

Více o B. Braun

Co je chudokrevnost?

Anémie a nedostatek železa

Koho se onemocnění nejčastěji týká?

Jaké látky špenát obsahuje?

Špenát a jeho blahodárné účinky

Můžete po špenátu vypadat lépe?

Požití jedovatých hub

Otrava houbou

Kalendář akcí

Duben 2022

Duben

24

Duben

25

Duben

26

Duben

27

Duben

28

Duben

29

Duben

30

Květen

1

Květen

2

Květen

3

Květen

4

Květen

5

Květen

6

Květen

7

Květen

8

Květen

9

Květen

10

Květen

11

Květen

12

Květen

13

Květen

14

Květen

15

Květen

16

Květen

17

Květen

18

Květen

19

Květen

20

Květen

21

Květen

22

Květen