Antigenní testy jsou rychlé a levné, ale méně spolehlivé

Autor: redakce | Zpravodaj | 24. 11. 2020

Praha 24. listopadu (ČTK) – Výběr informací o antigenních testech na covid-19 (premiér Andrej Babiš (ANO) by si přál, aby stát umožnil deset dní až týden před Vánoci všem občanům dobrovolně a zdarma podstoupit antigenní test; rychlé antigenní testy podle studie UK a motolské nemocnice neodhalí covid-19 asi u třetiny nakažených):

 

– Tzv. antigenní test se provádí stejně jako PCR vyšetření výtěrem z nosohltanu. Výhodou je mnohem rychlejší stanovení výsledku, a sice do 15 až 30 minut. Testy jsou levnější, vyšetření je ale méně spolehlivé. Cena jednoho testu se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného pohybuje kolem 120 korun (bez DPH). PCR testování standardně vyžaduje zhruba čtyři hodiny a většinou stojí kolem 1750 korun.

– PCR testy jsou založeny na využití polymerázové řetězové reakce (PCR), která zjišťuje ribonukleovou kyselinu (RNA) viru. Antigenní test je diagnostika infekčního onemocnění založená na detekci antigenu, jenž je specifický pro dané infekční agens (choroboplodný zárodek, patogen).

– Podle odborného stanoviska Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Laboratorní skupiny COVID ministerstva zdravotnictví antigenní test nelze chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky. Podle stanoviska by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce, to je například u asymptomatických lidí bez kontaktu s onemocněním či pro screening na letištích či hraničních vstupech. Výsledky antigenních testů je podle stanoviska nutné interpretovat obezřetně a v kontextu epidemiologické situace.

– Antigenní test podle stanoviska pro svou rychlost a snadnou dostupnost (není vázán na provedení v mikrobiologické laboratoři) může sloužit jako diagnostický test při absolutní nedostupnosti PCR.

– „Antigenní test má nižší senzitivitu – uváděnou většinou v rozmezí 85 až 95 – v porovnání s metodou PCR, která je považována za zlatý standard diagnostiky. Vůbec by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce,“ řekl nedávno Českému rozhlasu náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči David Šmehlík.

– Podle studie týmu pracovníků Ústavu lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní nemocnice v Motole antigenní testy neodhalí covid-19 asi u třetiny nakažených a nemoc nepotvrdily ani u lidí s příznaky. „Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním. Celková senzitivita antigenních testů se podle našeho zjištění pohybuje pod hranicí 70 procent. Náš odhad byl přitom zhruba 85 procent,“ uvedl přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie Pavel Dřevínek. „Dá se říct, že tři z deseti covid pozitivních pacientů, a to dokonce i pokud mají příznaky, antigenní testy vůbec nerozpoznají,“ doplnil.

– Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) 21. října oznámil, že antigenní testy se začínají využívat v pilotních projektech s tím, že ověření spolehlivosti se zatím zúčastní Karviná a tři lokality ve Středočeském kraji a v Praze. „Projekt byl spuštěn proto, abychom verifikovali kvalitu výstupů antigenních testů a mohli je plošně použít zejména v těchto (sociálních) zařízeních a následně v projektu připraveném pro celou Českou republiku,“ řekl. Uvedl také, že by postupně měly být antigenní testy vyžadovány pro personál a nové klienty v zařízeních sociální péče, ve zdravotnických zařízeních nebo například v lázních.

– „Tyto testy jsou rychlé, levné a snadné. Pokud by se nám je povedlo zajistit, tak testování by pro všechny občany bylo zdarma,“ řekl Prymula 13. října. Podobně se podle Prymuly celoplošně testuje například v Jižní Koreji, Dánsku nebo Lichtenštejnsku.

– K plošnému testování obyvatel využily antigenní testy i na Slovensku. Slovenský premiér Igor Matovič k tomu řekl, že antigenní testy dokážou odhalit jen přibližně 30 až 40 procent infikovaných, a to ty, u nichž se covid-19 plně rozvinul.

– Vláda 27. října schválila zavedení plošného testování na koronavirus v domovech pro seniory či postižené antigenními testy. Nařízení o plošném testování klientů domovů pro seniory a dalších pobytových sociálních služeb i jejich zaměstnanců na koronavirus začalo platit v půlce prvního listopadového týdne. Vyšetření se má opakovat každých pět dnů. Podle některých hejtmanů je pětidenní interval krátký a část zařízení má problém požadavku státu vyhovět. První kolo testování odhalilo 14 procent nakažených z několika tisíc testovaných. V některých je to až 30 procent, někde nákaza prakticky není. Podle pozdějších nařízení ministerstva zdravotnictví by pravidelné testování klientů v domovech po pěti dnech mělo skončit 4. prosince. Vyšetření pracovníků by se mělo provádět do konce nouzového stavu.

– Senát nedávno odmítl novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny mohly hradit antigenní testy na koronavirus přímo distributorům, kteří je rozvezou mimo jiné do domovů pro seniory. Podle odpůrců je změna zákona o veřejném zdravotním pojištění nadbytečná s ohledem na dosavadní možnosti úhrady a nezaručuje, že nebude zneužita. Někteří senátoři poukazovali například na to, že distribuce dvou milionů testů od společnosti Abott už byla zahájena na základě dohody se soukromou distribuční firmou Avenier, protože má smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Společnost je součástí skupiny Agel podnikatele Tomáše Chrenka. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že se počítá s nákupem dalších až osmi milionů testů v následujících měsících, do jejich distribuce by se mohly zapojit i další distributoři.

sat rmi jw