„Do vysoké nemocnosti se mohly promítnout zdravotní potíže způsobené v předchozím roce onemocněním covid-19, nicméně větší váhu přisuzujeme skutečnosti, že se projevují důsledky zrušení karenční doby,“ řekl ČTK předseda představenstva asociace Josef Jaroš. Zrušení karenční doby přineslo podle něj dva specifické dopady – výraznější zvýšení příjmů nemocných zaměstnanců a na druhé straně zvýšení nákladů zaměstnavatelů v řádu několika miliard korun ročně.
Kompenzace poskytovaná státem ve formě snížení nemocenských odvodů je nedostatečná a nepokrývá ani celé dva dny dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci zaměstnanců, doplnila místopředsedkyně představenstva asociace Pavla Břečková. Zaměstnavatelé také argumentují tím, že je nemocenská s placením prvních tří dnů nemoci často zneužívána. Zhruba polovina zaměstnavatelů podle ní řeší tuto problematiku poskytováním několika dnů specifického placeného volna, takzvanými sick days.
Epidemie covidu-19 začala v březnu 2020, kdy mělo pozitivní test s povinností domácí izolace zhruba 740.000 lidí. Nakažlivost viru se postupně zvětšovala a protiepidemická opatření byla mírnější, v roce 2021 bylo 1,78 milionu pozitivních testů a za celý rok 2022 více než dva miliony. V některých dnech na přelomu ledna a února 2022 mělo podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nařízenou karanténu s pracovní neschopností i přes 60.000 lidí.
Ve statistikách ČSSZ je covid-19 v evidovaný v kategorii „ostatní diagnózy“. V roce 2022 v ní bylo více než 1,4 milionu pracovních neschopností. Krátkodobou pracovní neschopnost lidé čerpají nejvíce na různé infekce dýchacích cest, v roce 2019 to bylo asi 390.000 případů, o rok později téměř 675.000, v roce 2021 pak 631.000 a loni více než 965.000 případů. Šlo o nejčastější příčiny pracovních neschopností v roce 2022, dále bylo asi 388.000 případů v kategorii nemocí oběhové soustavy, asi 203.000 úrazů a otrav, necelých 84.000 případů z kategorie močových a pohlavních nemocí a asi 55.000 z kategorie duševních nemocí.
Nejnižší průměrné procento pracovní neschopnosti je podle asociace v malých podnicích od jednoho do 49 zaměstnanců, kde činí 4,9 procenta. Naopak nejvyšší průměr je ve středních podnicích (od 100 do 499 zaměstnanců), kde přesahuje šest procent.
Karenční doba bez náhrady výdělku v prvních třech dnech nemoci se v Česku zavedla v roce 2008. Minulá vláda ANO Andreje Babiše a ČSSD s podporou komunistů ji od července 2019 zrušila. Zaměstnavatelé začali znovu od prvního dne nemoci poskytovat nemocným pracovníkům náhradu 60 procent základu příjmu. Za to se jim snížila sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta. Systém nemocenského pojištění byl v minulosti v plusu. V deficitu je od roku 2019.
Počty případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN):
| Rok | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Počet DPN (v milionech) | 1,832 | 2,294 | 2,72 | 3,438 |
| diagnóza „ostatní“ (včetně covid-19*) | 183.826 | 658.767 | 1,106.996 | 1,418.401 |
| nemoci dýchací soustavy | 389.646 | 674.993 | 631.054 | 965.326 |
zdroj: ČSSZ – pracovní neschopnosti
*od roku 2020 i covid-19
