Kawasaki (Japonsko) 7. července (ČTK/AFP) – Pro Kanemasu Ita znamená péče o manželku Kimiko, která trpí demencí stejně jako miliony starých Japonců, každodenní boj proti „démonu“. Devětašedesátiletá Kimiko potřebuje pomoc při všem, při mytí, toaletě i při jídle, píše agentura AFP.
„V její hlavě sídlí démon,“ tvrdí třiasedmdesátiletý Ito ve svém domě v Kawasaki nedaleko Tokia, zatímco jeho žena mumlá slova zbavená všeho smyslu nebo se mu snaží utéct. Tento boj vede Ito už 15 let, neboť jeho manželka onemocněla poměrně mladá.
Situace, kterou prožívá Ito, jenž musí asistovat manželce při všem, není v Japonsku ničím výjimečným. V této zemi, kde je délka života jednou z nejdelších na světě a obyvatelstvo stárne, doléhá tíživě na rodinné příslušníky nedostatek finančních zdrojů a pečovatelek.
Demence znamená nezvratné zhoršování paměti a uvažování, chování a schopnosti vykonávat běžné denní činnosti. Její nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba.
Podle údajů japonského ministerstva zdravotnictví trpí demencí 4,6 milionu Japonců starších pětašedesáti let a v roce 2025 jich bude už sedm milionů, tedy každá pátá osoba tohoto věku.
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každou čtvrtou sekundu je ve světě diagnostikován nový případ.
Japonský premiér Šinzó Abe se zavázal, že zvýší počet pečovatelských domů a zvýší mzdu pečovatelkám. Cílem je v budoucnu eliminovat počet osob, které odcházejí ze zaměstnání, jako to učinil Ito, aby se staraly o člena rodiny postiženého demencí. Dnes jich takto odchází 100.000 ročně.
„Japonsko postavilo svůj sociální systém na předpokladu, že se postarají členové rodiny,“ uvádí Kacuhiko Fudžimori z výzkumného ústavu Mizuho. Ale země nedosáhne svých cílů bez větších finančních prostředků, říká.
To se zdá být nerealistické: státní dluh Japonska je již vyšší než dvojnásobek hrubého domácího produktu, což je v industrializovaném světě nejvíce. Navíc klesá počet aktivního obyvatelstva.
Fyzické a duševní vyčerpání vyvolané péčí o příbuzného postiženého demencí a finanční náklady vedou k dramatům.
Zemi šokoval případ čtyřiapadesátiletého muže, který musel odejít ze zaměstnání, aby se staral o matku. Nakonec ji zabil, když mu předtím byla několikrát odmítnuta sociální pomoc. Uškrtil ji a pak spáchal sebevraždu.
„Musím si dávat pozor, abych se příliš nerozzuřil. Kdybych vybuchl, byl bych schopen ji zabít,“ přiznává padesátiletý obyvatel Tokia, který se šest let stará o matku postiženou demencí. „Mám z toho strach,“ dodává muž, který si nepřeje zveřejnit své jméno.
V Japonsku bylo v letech 1996 až 2015 registrováno 754 vražd, sebevražd nebo pokusů o vraždu a sebevraždu mezi osobami starajícími se o blízké postižené demencí.
„Každý den s ní svádím bitvy a vyčerpává mě to,“ říká Ito a popisuje, jak se jeho žena odmítá oblékat a mýt. „Démon, který je v její duši, to je opravdu hrůza. Těžko se s tím mohu vyrovnat,“ přiznává.
pel hej
