7. květen – Světový den astmatu a alergie

Autor: redakce | Zpravodaj | 6. 5. 2013

Globální iniciativa pro astma (GINA) funguje ve spoluprací s WHO od roku 1993, kdy byla založena. Motivem pro její založení byl stále se zvyšující výskyt astmatu a vysoká úmrtnost na astma. Díky této iniciativě se podařilo zavést do praxe jednotný přístup k diagnostice i léčbě astmatu na celém světě. Výrazně se snížila úmrtnost na astma, klesl počet hospitalizovaných pro ataku astmatu a významně se zvýšila kvalita života nemocných s astmatem v dětském i dospělém věku. GINA vyhlašuje den astmatu od roku 1998, Světový den astmatu je vyhlášen na 7. května. Hlavní téma je Své astma můžete mít pod kontrolou

„Je třeba , aby lékaři i pacienti byli informování o tom, že normální je na léčbě nemít žádné potíže, mít normální plicní funkce, mít možnost naplno sportovat i pracovat,“ říká MUDr. Jarmila Turzíková z pneumologické ambulance pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce.

Počet alergiků v populaci stále narůstá, pohybuje se mezi 30 – 40%. V České republice se počet alergických dětí v letech 1996-2006 zdvojnásobil. K rozvoji alergického onemocnění dochází na podkladě genetické dispozice a nepříznivých vlivů prostředí (znečištění ovzduší, styl bydlení, výživa, kouření). Prevalence alergické rýmy u dětí  se v České republice pohybuje mezi 20 – 40%, prevalence dětského astmatu mezi 10-15%, u dospělých osob se astma vyskytuje asi v 5 % , celkem je v České republice asi 8% astmatiků.

„Alergická rýma může v některých případech přejít  v astma. Setkáváme se však také s astmatem nealergickým. Toto zánětlivé onemocnění způsobuje záchvatovité zúžení dýchacích cest, jejichž vlivem pak dochází k dechovým potížím. Astmatický záchvat může mít tak těžký průběh, že je nutno pacienta hospitalizovat. V preventivní  léčbě astmatu se uplatňují hlavně inhalační kortikosteroidy a antileukotrieny, při záchvatu je třeba použít tzv „záchranný spray“, který uvolní stažení průdušek,“ doplňuje MUDr. Jarmila Turzíková.

V České republice připravila Česká iniciativa pro astma v těchto dnech odborná zasedání pneumologů, alergologů a klinických imunologů, praktických lékařů i zdravotních sester. Zájemcům z řad veřejnosti  nabídla na začátku května na Náměstí Míru v Praze  možnost vyzkoušet si spirometrické vyšetření. Při  této příležitosti byla již opakovaně , většinou u starších lidí, zachycena těžká porucha funkce plic a doporučeno další sledování u odborného lékaře. Vyšetřovaní přičítali obvykle své dechové obtíže vyššímu věku, a byli velmi překvapeni, že se jedná o závažné onemocnění.

Na téma „alergie“ jsme si popovídali s MUDr. Milanem Matulkou z alergologické ambulance pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce:

Jakým tempem přibývá Pražanů, kteří jsou alergičtí na pyly?

Každým rokem se počty alergiků na pyly, ale i jiné vzdušné alergeny, nebývale zvyšují. Dá se říci, ža za posledních 10 let se počet alergiků zdvojnásobil. Tento nárůst alergií je přibližně podobný jako i v jiných vyspělých zemích. Větší aglomerace, tedy i Praha jsou na tom vždycky o něco hůře než venkov.

Zhoršují se jejich projevy?

Ano, i projevy alergií se zhoršují a mohou tak zásadním negativním způsobem ovlivnit kvalitu života pacienta. Trvale ucpaný nos, rudé a svědivé oči, ztížené dýchání či svědění pokožky může každého alergika hodně v pylové sezóně potrápit. Naštěstí moderní medicína neustále vyvíjí stále účinnější a bezpečnější léky.

Stále častěji se setkáváme s lidmi, kteří žádnou alergií netrpěli, ale postupem času, např. po dvacátých/třicátých narozeninách zjistili, že jsou alergičtí na pyly. Jak je to možné? Co všechno je v tomto případě spouštěčem?

Takový “ nový” pylový alergik je již jako alergik geneticky založen. Tzn., že zdědil geny alergie po svých předcích. Důležité jsou pak tzv. spouštěči alergií, o které v dnešní přetechnizované době není vůbec žádná nouze. Tady záleží na tom, jakou máme životosprávu, co jíme a pijeme, co dýcháme, jak přecházíme nemoce, jak se stresujeme a podobně.

Jakou roli hraje při alergii životní styl? Stres, nedostatek spánku, nepravidelnost a nevyváženost stravy?

Životní styl hraje roli významnou. Obecně se dá říci, že vše, co nám nějakým způsobem zatěžuje a vyčerpává imunitní systém může vést mimo jiné k rozvoji alergie. Chemické látky které nás na každém kroku obklopují v čistících a mycích prostředcích, v průmyslově upravených či přímo průmyslově vyráběných potravinách a nápojich, nedostatečně “vyležené” virové či bakterální infekce, nadužívání léků, nedostatek spánku a přirozeného otužování apod., náš imunitní systém “oslabuje” a tak spoluzapřičiňuje vznik alergie.

Jak sami můžeme zmírňovat projevy alergie na pyl?

Eliminovat rizikový alergen z našeho okolí, prostředí u pylu lze jen těžko. Doporučujeme méně větrat, v rizikovém období omezit pobyt venku a po příchodu domů je dobré se důkladně osprchovat, tedy spláchnout ze sebe pylová zrna. V autech udržovat funkční protipylové filtry a podobně. Důležitá je ale hlavně prevence už od časného kojeneckého věku, která vede k rozvoji zdravého imunitního systému. Dbát na to, aby naše děti byly plně kojené aspoň 6 měsíců, pak zařazovat příkrmy ve správném pořadí a správným tempem, přiměřeně a komplexně děti otužovat, více pobývat na vzduchu, méně v interiérech, omezovat cukry a tuky ve stravě (Cola s brambůrkama), dbát na to, aby děti sportovaly venku a ne u počítače…

Kdy je z Vašeho pohledu vhodné navštívit odborného lékaře? A jak dlouho se průměrně čeká na termín např. v Nemocnici Na Bulovce?

Odborný lékař – alergolog či praktický lékař může při akutních pylových potížích v pylové sezóně ordinovat úlevovou terapii, která pacienta více či méně zbaví nepříjemných projevů alergie. Klíčové důležité je pak podrobné alergologické vyšetření pacienta, které se provádí ponejvíce mimo pylovou sezónu – na podzim a v zimě, kdy po stanovení přesné diagnosy je možno zahájit preventivní léčbu pomocí „pylových vakcín“.

 

 

Martin Šalek
tiskový mluvčí
Nemocnice Na Bulovce
602 316 908